Co je třeba hledat za nejdražším přestupem v historii fotbalu?
PŘESTUP brazilského fotbalisty Neymara z Barcelony do Paris Saint-Germain se zapíše do dějin fotbalu i do dějin francouzsko-brazilských obchodních vztahů. Skoro šest miliard korun, které za něj pařížský velkoklub dal, z něj činí nejen nejdražšího hráče historie. Jde též o historicky 26. nejnákladnější nákup brazilského aktiva francouzským subjektem. Neymarova cena jen těsně zaostává za sumou, kterou v roce 2008 zaplatila francouzská společnost Suez za vodní elektrárnu na řece Correntes.
Vodní elektrárna vyrábí elektřinu. Co tak cenného vyrábí Neymar, že je srovnatelně drahý? Na to je třeba se ptát v Kataru. Bez přikývnutí tamního emíra, faktického vládce společnosti vlastnící pařížský klub, by k rekordnímu přestupu nedošlo. Jsou to totiž hlavně miliardy dolarů, jež Katar inkasuje za vývoz zemního plynu, zejména do Japonska a Koreje, které Paris St-Germain finančně nabíjejí.
Neymar pro emíra představuje cosi cennějšího, než jsou gigawatty elektřiny. Vrací mu prestiž. Tu Katar ztrácel od května, kdy do Rijádu zavítal Donald Trump. Se saúdskou královskou rodinou uzavřel obchod v ceně skoro 417 Neymarů. Za ni Spojené státy dodají zbraně, tanky, vrtulníky, radary a další zboží, jež Rijád obratem upotřebí v rámci probíhajícího úderu na Jemen.
Samo sebou, kdo takhle ve velkém nakupuje od Washingtonu, má svým způsobem jeho podporu. Saúdům tedy stouplo sebevědomí. A tak si dupli na Katar. Již déle jim ležel v žaludku pro své paktování s Íránem a podporu islamistů napříč arabským světem. K diplomatickému tlaku na Katar se přidaly i další arabské země. Z emirátu se stala černá ovce regionu. Nejdražší přestup v dějinách kopané je tak třeba číst v tomto světle – jako snahu o pozitivní „PR spin“, který má Kataru vrátit prestiž a pomoci černou ovci přemalovat opět na bílo.
Vyšlo v Reflexu.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.