Nejstarší a nejrozšířenější kryptoměna bitcoin od včerejška masivně ztrácela až do dnešního rána středoevropského času. Její značnou rozkolísanost, nebývalou dokonce i na poměry bitcoinového prostředí, má ne svědomí Elon Musk, šéf automobilky Tesla a druhý nejbohatší člověk planety.
Včera se cena bitcoinu začala prudce propadat, z ceny více než 49 tisíc dolarů za kus na 42 500 dnes ráno středoevropského času. Bezmála čtrnáctiprocentní pokles, v přepočtu do české měny o zhruba 140 tisíc korun, zapříčinilo jediné slůvko, „Indeed“. Musk jej použil, když v neděli odpovídal na jeden z tweetů. V něm pisatel, vystupující pod pseudonymem Mr. Whale, naznačil, že Tesla se zbavila všech svých bitcoinů, které držela od začátku letošního roku, kdy nakoupila tuto kryptoměnu za částku půldruhé miliardy dolarů. Muskovo zdánlivé přikývnutí, jednoslovnou odpověď „Indeed“, si investoři zhusta vyložili tak, že Tesla své bitcoiny opravdu prodala. Z kontextu popsané twitterové konverzace ale nebylo jednoznačné, nač přesně svým stvrzením Musk reaguje.
Investoři do bitcoinu si však Muskovu odpověď dali do souvislosti s jeho oznámením z poloviny minulého týdne, že Tesla nebude dále přijímat bitcoiny při platbě za své vozy. Automobilka ve své výroční zprávě počátkem letošního února oznámila nejen zmíněnou investici do bitcoinu za půldruhé miliardy dolarů, ale i to, že bude v dané kryptoměně přijímat platby. Tyto zprávy zásadně pomohly bitcoinu k absolutnímu cenovému rekordu, jejž dosáhl v polovině letošního dubna, kdy se prodával za takřka 65 tisíc dolarů, v přepočtu do české měny za více než 1,4 milionu korun. V porovnání se svým maximem tedy bitcoin do dnešního rána přišel zhruba o půl milionu korun své hodnoty. Spadl na úrovně, kde byl naposledy v době, kdy Tesla senzačně oznámila svůj nákup bitcoinu i záměry, které s ním má.
V pondělí ráno středoevropského času ovšem Musk přišel s dalším zlomovým tweetem, v němž ujistil, že Tesla žádné bitcoiny neprodala. Cena kryptoměny bezprostředně vylétla na cenu více než 45 tisíc dolarů, v korunách tedy přidala přes 50 tisíc korun. Pro kryptokomunitu znamená tento Muskův tweet určitou úlevu, přesto však nelze nevnímat, jak enormně je cena bitcoinu závislá na subjektivních názorech a rozhodnutích jedné konkrétní osoby, což není z hlediska běžného investora nijak vítaná situace.
Musk minulý týden zdůvodnil rozhodnutí Tesly bitcoin dále v platebním styku nepřijímat jeho značnou energetickou náročností, která představuje zásadní environmentální zátěž. Musk ovšem i v druhé polovině minulého týdne uváděl, že automobilka své bitcoiny neprodá. Tento příslib tedy podle všeho dodržel.
Minulý týden rovněž vyšlo najevo, že Tesla se uchází o začlenění do americké obdoby programu emisních povolenek. Bidenova administrativa nyní program rozšiřuje nejvýrazněji v celé jeho historii – zřízen byl za vlády George Bushe mladšího. Tesla by mohla po začlenění do něj získávat peníze od podniků z tradičních odvětví fosilních paliv, které by si musely od reprezentantů „čisté energie“, potenciálně včetně právě Tesly, povolenky nakupovat.
O zařazení do programu rozhoduje americká Agentura ochrany životního prostředí. Pro Bidenovu administrativu je podpora životního prostředí prioritou. Na její podporu je ochotná vyčlenit prostředky, které výrazně předčí očekávání. Zdá se, že odhodlání Bidenovy administrativy v tomto směru podcenil i sám Musk. Když se totiž na začátku roku pro mohutnou investici do bitcoinu rozhodoval, byl Biden v Bílém domě sotva pár dní. Nebylo tehdy tak zřejmé jako dnes, jak masivně bude ochoten ekonomiku, zejména pak environmentálně šetrné technologie a firmy, podpořit. Musk si nyní evidentně spočítal, že miliardy, které by mohl na dotacích v rámci rozšířeného programu získat, jsou z hlediska rozvoje automobilky přínosnější než investice do bitcoinu, které americké úřady spíše dráždí. Muskovo vzývání bitcoinu, které donedávna coby velevlivná osobnost sociálních sítí praktikoval, evidentně snižuje jeho šanci na začlenění do dotačního programu. Vysoká environmentální zátěž bitcoinu je totiž nepochybně „trnem v oku“ úředníkům, kteří budou přihlášku Tesly do programu posuzovat.
Svým viditelným zanevřením na bitcoin, jeho odmítnutím v platebním styku, si Musk zjevně chce úřady naklonit. To vysvětluje jeho názorovou otočku, kterou ve věci využívání bitcoinu v platebním styku Tesly učinil. Lze spekulovat, že pokud by v loňských prezidentských volbách v USA zvítězil Donald Trump, Musk by nyní dále hromadil bitcoiny. Trump by totiž tak masivní program na podporu ekonomiky a obnovitelných zdrojů nespustil, takže Muskovi by nestálo za to, aby na bitcoin takto zanevřel.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
