Premiéři Slovenska, Česka, Polska a Maďarska měli dnes schůzku s předsedou japonské vlády Šinzó Abem a za pár minut má v Bruselu začít summit Evropská unie, Japonsko. A to bylo téma k ozhovoru Lukáše Kovandy s Martinou Maškovou.
Přepis rozhovoru
Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
Máte pokud vím, zkušenost z Japonska, mimo jiné tedy. A jaké společné ekonomické zájmy má Japonsko s námi, řeknu to šířeji, s unijními státy.
Lukáš KOVANDA, ekonom
Ten zájem je zcela jasný, je to zájem na ještě průchodnějším a vzájemném obchodu, odstraňování bariér, což se tedy podařilo vytvořením vzájemné volné zóny obchodu. A tedy odstraněním překážek a tedy tím zájmem klíčovým je právě zlevnění vzájemné obchodní výměny, takže to bych označil jako samozřejmě primární zájem, následně jsou samozřejmě na pořadu dne vzájemné, řekněme, které už hraničí s geopolitikou a to jsou zájmy, které se už týkají dalších ekonomických mocností, ať už je to třeba Čína nebo Spojené státy.
Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
Můžete být trochu konkrétnější v této věci.
Lukáš KOVANDA, ekonom
Budu konkrétnější, nyní, například americký prezident Donald Trump tlačí na Japonsko, aby přece jenom neposvětil clo, nebylo tak otevřené k reformě Světové obchodní organizace, protože cílem Evropské unie je posílit Světovou obchodní organizace, neboť Brusel si od toho slibuje, že silnější Světová obchodní organizace, by přispěla mezi jiným, a právě k tomu, že by došlo k ukončení obchodní války mezi Spojenými státy a Čínou, a protože by obchodní jednání probíhala více stranně, na té multilaterální úrovni, a to se pochopitelně Donaldu Trumpovi nehodí příliš do krámu, protože on potřebuje, aby Světová obchodní organizace byla spíše slabší než silná, aby tedy mohl prosazovat tu svoji politiku, která na první místo staví zcela jednoznačně Spojené státy a nebere takový ohled na další světové celky. Takže ta situace vlastně, tu situaci to ovlivňuje v tom smyslu, že Japonci nechtějí nyní přistoupit na ty návrhy Evropské unie, aby teda byla reformována Světová obchodní organizace, protože si nechtějí příliš naštvat právě amerického prezidenta. Japonsko je od druhé světové války samozřejmě spojencem Spojených států a je vlastně v jeho bezpečnostním deštníku v Trumpově bezpečnostní deštníku, takže proto je opatrné.
Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
Je nebo není tedy Evropa ve výhodě proti Americe, která třeba z pohledu účastníků té dnešní schůzky V4, Japonska, jde spíš cestou protekcionismu.
Lukáš KOVANDA, ekonom
Je Japonsko ve výhodě, protože nepřistoupilo na ta ochranářská opatření a dlouhodobě ukazují všechna možná čísla, všechny možné studie, že ten otevřený obchod je nakonec prospěšnější. Já myslím, že to nakonec zjišťuje už i sám Donald Trump, protože on vlastně upustil od zavedení dalších cel vůči vůči Číně, teď sice jsou ve hře další cla, ale relativně malého objemu vůči Evropské unii, ale ty se týkají už letitého sporu ve věci Boeing versus Airbus, nicméně o těch klíčových cel, té klíčové hrozbě cel ve výši 200 miliard na čínský dovoz roční, tak ustoupil a myslím si, že pochopil, že střílí tak trochu do vlastní nohy.
Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
Já jsem, promiňte, že vám vstupuji do řeči, měla na mysli spíš to, jestli z pohledu investora nebo z pohledu Japonska, jako investora, jsme my Evropané ve výhodě právě kvůli těm všelijakým obchodním válkám Amerika, Čína. Určitému soutěžení Amerika, Japonsko, a tak dále.
Lukáš KOVANDA, ekonom
Ano, protože zóna volného obchodu vlastně otevírá, například japonským automobilům cestu k nulovým clům na evropském trhu, takže od roku 2027 by měly být nulová cla na japonské automobily, což, s přihlédnutím k tomu, že Japonsko je velmocí automobilovou, je pochopitelně velkou vzpruhou pro tamní ekonomiku, zatímco Donald Trump spíše tedy novými cly hrozí, tak mezi Evropou a Japonskem jsou naštěstí ta cla odbourává.
Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
My jsme přece také považováni za automobilovou velmoc, takže v tomto smyslu, jako máme s Japonskem společné zájmy.
Lukáš KOVANDA, ekonom
Tak samozřejmě tady tady vstupují do hry ty parciální zájmy, protože jestliže, jestliže bude do toho roku 2027 jednodušší dovoz japonských vozů do na evropský trh, takže znamená to i do České republiky, tak pochopitelně to znamená citelnější konkurenci, které budou, které bude čelit třeba budou čelit domácí producenti automobilů, takže je třeba se prostě připravit na to, že jakákoliv dohoda o zóně volného obchodu, jakékoliv prohloubení ekonomické spolupráce má své plusy a má více svých plusů, ale má i své minusy, i když naštěstí těch mínusů je méně, ale mínusem je konkurenční boj, který sice nemusí být tak vítaný z hlediska třeba domácích výrobců aut, ale celospolečensky prospívá, protože vlastně umožňuje lepší kvalitu za nižší ceny.
Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
Japonsko je druhý největší zahraniční investor v České republice. Na to dnes poukazoval i premiér Andrej Babiš. Na té schůzce V4 s japonským premiérem. Co k nám táhne investory, japonské, hlavně bezpečnost?
Lukáš KOVANDA, ekonom
Japonci u nás investují dlouhodobě opravdu už od devadesátých let, takže je to investorská velmoc v České republice, myslím si, že oni velmi dobře vycítili potenciál, který Česká republika měla a tady to bude ta ohraná písnička, o levné a kvalifikované pracovní síle a Japonci to beze zbytku dokázali využít, následování vlastně z těch asijských zemí, Jižní Koreou, částečně Tchaj wanem, takže opravdu, když porovnáme třeba japonské investice s čínskými. tak to je úplně jiná liga.
Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
Lukáš Kovanda, ekonom se zkušeností mimo jiné z Japonska. Děkuju za rozhovor i vám, na shledanou.
Lukáš KOVANDA, ekonom
Na shledanou, hezký den vám i posluchačům.
Odvysíláno na Českém rozhlase Plus.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
