Listopadové hospodaření státního rozpočtu nepřekvapivě končí nejhorším výsledkem v historii České republiky. Zároveň ale signalizuje, že celkový schodek za letošní rok nedosáhne úrovně 500 miliard, což je úroveň, na kterou letošní plánovaný schodek navýšilo ministerstvo financí v polovině letošního roku, v důsledku jarního úderu koronavirové krize.
Druhá vlna covidového úderu je o poznání slabší, což přispívá k tomu, že schodek nedosáhne hloubky pětiset miliard korun. Na rozdíl od jarní karanténní uzavírky ekonomiky nyní nadále funguje průmyslová výroba, která svojí produkcí z velké části reaguje na zahraniční poptávku, která je také mnohem méně ochromena než na jaře.
Dalším důvodem nižšího než předpokládaného schodku je fakt, že přes navýšení investiční činnosti není vláda v této oblasti až tak agilní, jak se čekalo taktéž v polovině roku, kdy přislíbila se z krize mohutně proinvestovat. Investiční výdaje sice meziročně narůstají o více než pětinu, přesněji o více než 25 miliard korun, avšak z důvodu nedostatečné připravenosti investičních projektů se nedaří investice nastartovat dle záměru z poloviny roku.
Běžné výdaje sice za období ledna až listopadu meziročně narůstaly pomaleji, o necelou pětinu, než výdaje investiční, avšak v absolutním vyjádření se jedná o bezmála 240 miliard korun. Právě toto navýšení běžných výdajů představuje klíčovou příčinu historicky nejhlubšího schodku. Nebýt závažnějšího průběhu druhé vlny pandemie, schodek by činil zhruba 350 miliard korun, takto je třeba počítat s deficitem přibližně 410 miliard korun.
Dluhopisový trh listopadovým plněním rozpočtu bezprostředně nijak zaskočen není. Výnos z desetiletého vládního dluhopisu ČR po zveřejnění plnění dokonce nepatrně poklesl. Trhy ale v nadcházející době budou nepochybně očekávat zřetelnější plány vlády stran pokrizové konsolidace veřejného zadlužení. Pokud je takový plán nepřesvědčí, dluhopisové výnosy kvůli takto vzniklé nejistotě, plynoucí z oné nepřesvědčivosti, porostou. To vládě prodraží půjčování na mezinárodních trzích a celkově zdraží provoz státu.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
