Pro získání jednorázového příspěvku 25 tisíc korun nebudou muset živnostníci dokládat pokles příjmů. Na podporu budou mít nárok všechny osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) zasažené v souvislosti s koronavirem, které podnikaly před 12. březnem, tedy před vyhlášením nouzového stavu.
Vyplývá to z dnešního prohlášení ministryně financí Aleny Schillerové v médiích.
Ministerstvo financí tedy ustoupilo tlaku OSVČ a podnikatelských sdružení a rezignovalo na jakoukoli adresnost. Adresná řešení jsou přitom logicky levnější, ale vyžadují více času, což efekt úspory tlumí. Zřejmě právě časová tíseň na straně řady OSVČ rozhodla o tom, že ministerstvo svůj návrh přehodnocuje. Původně totiž zamýšlelo částku 25 tisíc vyplácet jen těm OSVČ, které splní určité podmínky, zejména tu spočívající v meziročním poklesu tržeb v letošním prvním čtvrtletí alespoň o deset procent.
Skutečnost, že vláda zmíněnou podporu nejprve podmínila, svědčí o určité prvotní snaze o adresnost. Adresnost vlády znamená úsporu peněz daňového poplatníka a do budoucna třeba i nižší daně. Těžko totiž domýšlet čím jiným než právě zvýšením daní by vláda – ať už tato Babišova či jiná – mohla v budoucnu vznikající manko veřejných finanční zahladit.
Zdaleka ne všechny OSVČ jsou přitom koronavirem nepříznivě zasaženy, alespoň tedy ne přímo. Ministryně financí o nich ví, říká jim „černí pasažéři“.
Například programátoři, vývojáři a další „ajťáci“, kteří i běžně, v době nepoznamenané nouzovým stavem, pracují z domova, nyní vlastně žádnou změnu nepocítili. I jejich příjem zůstává prakticky nepoznamenaný. Zaměstnávání „ajťáků“ na bázi švarcsystému, tedy coby OSVČ, je v ČR velmi rozšířené. Pokud tedy vláda nyní zcela rezignuje na adresnost, tito lidé si jistě rádi přijdou vyzvednout svůj prakticky nijak neopodstatněný 25tisícový bonus. Daňoví poplatníci se jim na něj v budoucnu složí třeba i z navýšených daní. V jisté míře tak je nynější plošné a nepodmíněné řešení mrháním peněz daňového poplatníka.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
