Objem pomoci státu firmám a podnikatelům zasažených koronavirovou krizí se zvyšuje, a to dokonce zrychlujícím tempem, které je však stále ještě až příliš pomalé. Vyplývá to z údajů k čerpání v rámci jednotlivých programů COVID, které dnes v aktualizované verzi zveřejnila Česká národní banka.
Dnes zveřejněné údaje jsou platné k 10. červenci a pokrývají tedy bezmála 1,5 měsíce fungování programu COVID III. Ten byl naplno spuštěn začátkem června. Celkový objem čerpaných prostředků činil 10. červenci 1,97 miliardy korun. Přitom ovšem celková „palebná síla“ programu COVID III činí až 495 miliard korun, takže dosud se vyčerpala pouze necelá 0,4 procenta celkového potenciálního objemu. Pokud by se tímto tempem čerpalo i nadále, celý program se dočerpá za necelých 28 let. Jde pochopitelně o hypotetický příklad, který však ilustruje, jak slabá zatím poskytnutá pomoc je v porovnání s potenciálem, který program má a jímž se často zaštiťují i vládní politici. Je to však relativně pozitivní posun, alespoň tedy vzhledem k situaci platné na základě dat zveřejněných před týdnem, tedy dat k 3. červenci. Tehdy vycházelo, že program COVID III se při tempem čerpání prvního měsíce fungování vyčerpá za zhruba 38 let.
Slabé čerpání programu COVID III však není jen otázkou „nabídky“, resp. možných překážek na straně státu, například v podobě přemíry požadované byrokracie, ale také „poptávky“. Poptávka firem po pomoci je totiž výrazně slabší, než se čekalo. Firmy přešly do úsporných režimů, využívají jiné vládní programy typu kurzarbeitu a vyčkávají, jak se ekonomice, a tedy jejich zakázkám a odbytu bude dařit, až se stát z ekonomiky začne výrazněji stahovat. Dokud se tedy stát z ekonomiky výrazněji nestáhne, dokud budou v platnosti programy typu kurzarbeitu nebo třeba moratorium na splátky úvěrů, stát sám touto svojí podporou ekonomiky snižuje poptávku po pomoci v podobě výhodných úvěrů programu COVID III, neboť firmy nemohou za takového stavu objektivně zhodnotit situaci a naplánovat další investice i potřebu pracovní síly.
Firmy si do 10. července požádaly o pomoc v souhrnném objemu zhruba 17 miliard korun, což představuje 3,4 procenta celkového možného objemu k čerpání.
Největší objem žádostí, za zhruba 5,7 miliardy korun, připadal k 10. červenci na firmy a podniky ze zpracovatelského průmyslu. Nejvyšší počet žádostí, 538, pak ke stejnému datu vykazoval segment maloobchodu a velkoobchodu.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
