Obchodní válka je klíčovou ekonomickou hrozbou pro EU.
Ekonomický růst v Řecku a České republice zpomaluje.
Opět se zhoršující měnová krize v Turecku také hrozí EU a evropským bankám, zejména španělským.
Eurostat dnes zpřesnil svůj odhad hrubého domácího produktu eurozóny a EU. Zatímco v předběžném odhadu počítal ve druhém čtvrtletí s meziročním růstem 2,2 procenta, nyní toto číslo snížil na 2,1 procenta. Mezičtvrtletní dynamika ovšem zůstala na úrovni 0,4 procenta.
K růstu HDP přispěla ve druhém kvartále zejména spotřeba domácností a investice. Příspěvek zahraničního obchodu byl záporný.
Ve zbytku letošního roku vykáže ekonomika eurozóny jen utlumený růst. Za celý letošní rok bude expandovat tempem 2,1 procenta a v roce 2019 pak zpomalí na 1,8 procenta.
Klíčovou hrozbou přitom je možná obchodní válka mezi Spojenými státy a Čínou a potenciálně i se samotnou EU. Další její „výstřel“ přitom padne zřejmě už dnes, neboť Donald Trump patrně ohlásí již signalizované zavedení cel na čínský dovoz v ročním objemu 200 miliard dolarů. Peking uvedl, že s odvetným opatřením otálet nebude. Kromě růstu pesimismu v Evropě se tento obchodní střet dvou největších ekonomik světa projeví zřejmě i zesílením výprodeje na takzvaných rozvíjejících se trzích. Nově měnové turbulence může vyvolat v Turecku, kde jsou poměrně silně zaangažovány banky z eurozóny, zejména španělské. Takže ani tato skutečnost ekonomický výhled eurozóny nezlepšuje.
Zklamáním je rovněž mezičtvrtletní dynamika řecké ekonomiky, která citelně zpomalila z 0,9 procenta v prvním kvartále na 0,2 procenta. Druhý kvartál byl přitom posledním, po jehož celou dobu se ještě Řecko nacházelo v záchranném programu mezinárodních věřitelů. Nyní už se musí stavět na vlastní nohy. To však při nízkém růstu HDP bude o to obtížnější.
Z hlediska výsledku České republiky je varovné, že svým růstem výrazně zaostala za mezičtvrtletním a meziročním růstem ostatních zemí Visegrádské skupiny. Ostatní země skupiny si udržují svá ostrá růstová tempa, jen ČR nyní citelně zpomaluje.
V případě citelného zhoršování ekonomické situace eurozóny v nadcházejících měsících nelze vyloučit, že Evropská centrální banka rozhodne prodloužit svůj program kvantitativního uvolňování, v jehož rámci nakupuje zejména vládní dluhopisy většiny členských zemí, ještě za horizont letošního roku.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
