Recept na růst českých mezd
Ministr práce a sociálních věcí Marián Jurečka se chystá do Mongolska lobovat i za to, aby v Česku pracovalo více... více
Růst inflačně očištěného průměrného starobního důchodu letos historicky rekordně překoná růst průměrné hrubé mzdy, rovněž v očištění o inflaci. Rozdíl pravděpodobně dosáhne úrovně 14 procentních bodů (viz graf níže).
Podle návrhu nařízení o valorizaci penzí, který včera na svém webu zveřejnila vláda, by se průměrný starobní důchod měl od ledna 2023 navýšit o 825 korun. Průměrný důchod by měl činit přibližně 19 500 korun, jak vyplývá z podkladových materiálů, které k nařízení připravilo ministerstvo práce a sociálních věcí.
Na konci roku 2021 činil průměrný starobní důchod 15 453 korun, vyplývá z dat ČSÚ. Během letoška tak jeho výše celkově naroste o 3 222 korun. To je v absolutním vyjádření suverénně nejvíce v historii ČR.
Procentuálně letos průměrná penze vzroste o bezmála 21 procent. V historii ČR vzrostla výše průměrné penze v procentuálním vyjádření výrazněji pouze v letech 1993 a 1996.
Obrázek o navýšení penzí není úplný, pokud nezohledníme inflaci. Ta by letos měla podle České národní banky dosáhnout průměrně celoroční úrovně 16,5 procenta. Upravíme-li uvedené (nominální) procentuální navýšení důchodů v jednotlivých letech právě o inflaci, získáváme inflačně očištěnou – tedy reálnou – změnu průměrné penze. Ta by letos měla činit 4,4 procenta.
Zatímco důchodci si tedy letos v průměru polepší o 4,4 procenta nad inflaci, pracovníci za ní hluboce zaostanou. Nominálně mzdy letos porostou nejspíše o 6,9 procenta, jak vyplývá z výsledků nejnovějšího pravidelného šetření ČNB mezi tuzemskými i zahraničními analytiky. Inflace by přitom podle ČNB měla dosáhnout již uvedené celoroční úrovně 16,5 procenta. Reálně se tak pracovní výdělky letos propadnou o 9,6 procenta. Rozdíl mezi procentuální změnou reálného průměrného starobního důchodu (4,4 procenta) a procentuální změnou reálné průměrné hrubé mzdy (9,6 procenta) pak tedy pro letošek představuje právě 14 procentních bodů (4,4 % – (-9,6 %) = 14 p.b.; viz graf níže). To je suverénně nejvyšší takový údaj v historii ČR, více než trojnásobný v porovnání s dosavadní nejvyšším hodnotou tohoto údaje, dosaženou roku 2020.
Uvedená data potvrzují, že letošní rok se zcela vymyká. Rapidní inflace totiž ze zákona vede k dvojí mimořádné valorizaci důchodů, zatímco růst mezd inflaci zdaleka pokrýt nestačí. Letošní výsledky však nevypovídají o dlouhodobé úrovni reálných příjmů. Tu samozřejmě ekonomicky aktivní lidé mají zpravidla vyšší než penzisté, často i výrazně.
Ministr práce a sociálních věcí Marián Jurečka se chystá do Mongolska lobovat i za to, aby v Česku pracovalo více... více
Dluh vlády ČR loni historicky rekordně narostl. O skoro 430 miliard korun. To nominálně zhruba odpovídá nárůstu zadlužení vlád z... více
Veřejné zadlužení České republiky loni narostlo v nominálním vyjádření nejvíce v historii, a to o 430,4 miliardy korun. Nárůst zadlužení tak překonal... více
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.