Ceny tuzemských výrobců v říjnu navázaly na převážně zpomalující, případně stagnující trend. Inflační tlaky v oblasti české výroby zmírňují z podstatné části kvůli lepší než loňské zemědělské úrodě a kvůli globálnímu ekonomickému zpomalování, které představuje zásadní protiinflační tlak.
V oblasti zemědělské produkce poklesl růst cen v meziročním vyjádření nejníže za poslední více než rok. To svědčí o tom, že cenový nárůst spjatý s loňskou špatnou úrodou do značné míry odezněl. Poměrně citelně díky letošní lepší úrodě meziročně klesají ceny zeleniny, ale také například máku. Brambory ovšem zůstávají meziročně cenově výše. Letošní úroda brambor sice byla lepší než ta loňská, katastrofálně špatná, ale přesto ještě letošní sklizeň nestačí na to, aby meziroční tlak na růst cen brambor polevil zcela. A to přesto, že během října klesly ceny brambor o desetinu. Pokles cen zeleniny vyvažuje v meziročním pohledu bezmála čtyřicetiprocentní zdražení ovoce. Sadařům a ovocnářům loňské teplé a suché počasí z velké části vyhovovalo, letos však jejich sklizeň utrpěla kvůli jarním mrazíkům a obecně v porovnání s loňskem méně příznivému počasí. Během října ovoce zdražilo o 4,5 procenta. Výrazný cenový nárůst zaznamenávají jatečná prasata, která meziročně zdražují o více než čtvrtinu. Důvodem je epidemie afrického moru prasat, které se loni začala šířit z Číny a která vede k velkému vybíjení chovů, které následně vyvolává celosvětový tlak na růst cen prasat a vepřového.
V oblasti průmyslové produkce jsou cenové tlaky rovněž nejnižší za poslední více než rok. Projevuje se celkové chřadnutí tuzemského průmyslu, které výrobcům neumožňuje nastavovat vyšší cenu. Důvodem chřadnutí je slábnoucí poptávka, daná zmíněným globálním zpomalováním, zejména pak zpomalováním Německa a Číny. Za toto zpomalování mohou zejména globální ekonomické nejistoty plynoucí z obchodní války USA a Číny, obecného nárůstu protekcionismu nebo stále nedořešeného brexitu. Inflačně v oblasti průmyslové výroby působí v meziročním zdražování elektřiny, které však do značné míry kompenzuje zlevňování ropy a ropných produktů, včetně pohonných hmot.
Poměrně vysokou dynamiku si nadále udržují ceny stavebních prací a ceny tržních služeb, zejména těch v oblasti pronájmu. Oboje souvisí s konjunkturou nemovitostního trhu, na němž ceny, včetně právě pronájmů, stoupají často až dramatickým způsobem kvůli omezené nabídce bydlení. Na něj developeři a stavební firmy reagují nárůstem v počtu nově zahájených bytů, jenž jen nejvyšší za posledních deset let. Ruku v ruce s tím rostou právě ceny stavebních prací, které meziročně zdražují takřka o pět procent.
Celkově jsou ovšem v oblasti výroby patrné spíše polevující tlaky na růst cen. Z hlediska České národní banky takový vývoj potvrzuje opodstatněnost jejího nedávného rozhodnutí nezvyšovat základní úrokové sazby a současně dále zvyšuje pravděpodobnost, že je nezvýší ani na svém posledním letošním řádném menověpolitickém zasedání.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
