Pohonné hmoty rychle zdražují, růst cen přitom nekončí
Pohonné hmoty v Česku dál a poměrně výrazně zdražují a jejich průměrné ceny jsou nyní nejvyšší od poloviny loňského listopadu.... více
Ten však stále není takový, aby Českou národní banku odradil od dalšího snižování úrokových sazeb
Ceny průmyslových výrobců se letos v říjnu vyvíjely v souladu s očekáváním analytiků, když meziročně přidaly 0,8 procenta. Je tedy zřejmé, že v oblasti průmyslové výroby nyní žádné výraznější inflační tlaky nepanují. Vývoj průmyslových cen tak české národní bance není překážkou, aby i nadále pokračovala ve snižování svých úrokových sazeb. Více starostí jí dělá vývoj cen v oblasti služeb. Za zmínku ovšem stojí poměrně silný cenový růst v případě některých druhů potravin. Zejména výrobní ceny mléčných výrobků znatelně rostou, když je producenti posílali letos v říjnu do prodejní sítě o 8,4 procenta dráže než loni v říjnu. Je tedy zřejmé, že například na tolik skloňovaném růstu maloobchodních cen másla, meziročně více než 40procentním, se podílí i navyšování cen mlékáren a dalších potravinářských výrobců. Klíčovým důvodem růstu cen v mlékárenství je vzestup cen mléka, které zemědělští prvovýrobci dodávali letos v říjnu odběratelům, včetně právě mlékáren, o výrazných 15,8 procenta dráže než loni v říjnu. Za růstem ceny mléka stojí jak lokální, tak globální faktory. Mezi ty první spadá letošní poměrně teplé počasí a s ním související slabší dojivost krav. Mezi ty globální pak oživení poptávky po mléce a mléčných výrobcích, jemuž růst nabídky zatím nestačí, což vyvolává tlak na růst cen. Růst cen mléka tak přispívá k tomu, že ceny zemědělských výrobců se v meziročním pohledu vrací po půldruhém roce k růstu. Ani ten však není tak výrazný, aby ohrožoval plány ČNB dále snižovat své úrokové sazby.
Pohonné hmoty v Česku dál a poměrně výrazně zdražují a jejich průměrné ceny jsou nyní nejvyšší od poloviny loňského listopadu.... více
Před skoro 25 lety politici slibovali, že euro zajistí 200procentní nárůst obchodu v rámci eurozóny. Tento mýtický Roseův efekt se... více
Pracovníci v Česku se v příštím roce dočkají růstu reálných mezd, jaký zažili naposledy v předcovidovém roce 2019. V očištění o inflaci by totiž... více
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.