Ukrajina musí nově dovážet plyn ze Slovenska a Maďarska
Kvůli vlastnímu ukončení přepravy plynu právě do těchto svou zemí totiž na ukrajinskou plynovodní infrastrukturu více útočí Rusové, Kyjev zároveň... více
Je to dražší a Kyjev navíc přichází o poplatky za tranzit, jež naopak získává Slovensko či Maďarsko
Ukrajina od minulého pátku výrazně navýšila dovoz zemního plynu ze Slovenska. A také z Maďarska. K dalšímu navýšení došlo ve středu tento týden a poměrně vysoký objem dodávek byl skutečností i včera.
Zatímco ještě do začátku tohoto měsíce neprotékal předávací stanicí Budince ani jeden jediný krychlový metr plynu, třeba včera přeteklo přes toto slovensko-ukrajinské pomezí hned 11,7 milionu metrů krychlových (viz graf Bloombergu níže).
V důsledku letos zintenzivněných ruských úderů na plynárenskou infrastrukturu na Ukrajině i jejího loňského podcenění naplnění zásobníků klesl objem v zemi dostupného plynu o třetinu, takže musí o to více dovážet. Sužují ji i tak kriticky se tenčící zásoby strategické suroviny. Ukrajinské zásobníky jsou nyní naplněné pouze z necelých devíti procent. Kyjev tak musí dále výrazně navyšovat svůj dovoz plynu ze zahraničí, zejména ze Slovenska a z Maďarska. Těžko může v těchto dvou případech jít o jiný plyn než původem převážně či zcela ruský.
Slovensko přitom nyní ruský plyn získává „oklikou“, přes Černé moře, Turecko, Bulharsko, Srbsko a Maďarsko, protože Ukrajina od Nového roku ukončila tranzit ruského plynu přes své území. Tedy toho samého ruského plynu, který ale nyní sama odebírá, a nejen ze Slovenska, leč třeba i z Maďarska. Ruský plyn tak místo, aby tekl na Ukrajinu přes jedny hranice, překonává na cestě na Ukrajinu hranic hned pět, což se pochopitelně prodraží.
Takže tedy do loňska ruský plyn tekl na Ukrajinu přímo z Ruska – v rámci takzvaného virtuálního zpětného toku (viz dále). Ukrajina tudíž také vydělávala na tranzitu plynu na Slovensko, do Maďarska ad. Od letoška ovšem ruský plyn teče na Ukrajinu přes Turecko, Bulharsko, Srbsko, Maďarsko a Slovensko. Ukrajina nevydělává na tranzitu, zato třeba Slovensko a Maďarsko ano.
Navíc se Kyjev stává terčem výhružek slovenského premiéra Roberta Fica. Ten se tento týden nechal slyšet, že Slovensko má morální právo Ukrajině plyn vypnout. Může se tedy potenciálně mstít za to, že Kyjev letos na Nový rok zase fakticky vypnul ruský plyn Slovensku.
Novoroční kyjevské zastavení tranzitu ruského plynu však zvyšuje ceny plynu v celé EU, takže roste pravděpodobnost, že Brusel se paradoxně postaví na Ficovu stranu a přiměje Kyjev tranzit zase spustit, i kdyby jím měl téci ruský plyn.
Ukrajina navyšuje svůj odběr plynu ze zahraničí poté, co ruské síly zahájily letos v lednu intenzivní sérii raketových a dronových útoků na ukrajinské plynové zásobníky, včetně těch na západě země, ve Lvovské oblasti. Rusy k útokům na ukrajinskou plynárenskou infrastrukturu zmíněné ukončení tranzitu vybízí, neboť nyní již nemají, co ztratit, když ruský plyn Ukrajinou stejně tranzitně neteče.
Navíc, co hůř, Ukrajina už nemůže z tranzitu odebírat plyn sama pro sebe. Dokud tranzitem tekl ruský plyn, jeho část si odčerpala pro sebe. Nakoupila jej oficiálně třeba od Slovenska, kam už tedy ovšem nikdy nedotekl. Kyjev si jej odčerpal pro sebe ještě na ukrajinském území. Tomuto režimu se říká virtuální zpětný tok, protože ruský plyn – mezitím koupený už Slovenskem, tedy obchodně již plyn slovenský – proudí jakoby, tedy virtuálně, zpětně, ze Slovenska na Ukrajinu. S ukončením tranzitu ruského plynu však Kyjevu skončila možnost ruský plyn v rámci virtuálního zpětného toku odebírat přímo.
Kvůli vlastnímu ukončení přepravy plynu právě do těchto svou zemí totiž na ukrajinskou plynovodní infrastrukturu více útočí Rusové, Kyjev zároveň... více
Ukrajina přitom odmítá prodloužit smlouvu o přepravě ruského plynu na jejich území. Představitelé EU se v rostoucí míře obávají, že celek... více
Ceny nafty a zároveň benzínu včera vůbec poprvé klesly pod úroveň z doby před invazí Ruska na Ukrajinu loni v únoru. Shodou... více
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.