Moskva v reakci na vyhoštění velkého počtu svých diplomatů z Prahy zvažuje podle listu Kommersant možnosti ekonomických sankcí proti České republice. Ruské úřady mohou omezit dovoz českého zboží, například piva, píše ruský list s odvoláním na dva zdroje z vládních kruhů, které jsou obeznámeny s diskuzí ohledně eventuálních postihů vůči Česku. Podle deníku je to jedna z variant ruské odpovědi na diplomatickou roztržku. Moskva se „možná bude muset“ uchýlit k ekonomickým sankcím, protože „bezprecedentní agresivní jednání Prahy nemůže zůstat bez odpovědi“ sdělil listu jeden z jeho zdrojů s tím, že Rusko nemůže reagovat „čistě zrcadlově“.
Ruská strana má relativně omezené možnosti, co se týče uvalení dalších sankcí na výrobky dovážené z Česka. Už od srpna 2014 Rusko zakazuje dovoz mléčných a masných výrobků, ryb, ovoce či zeleniny z EU, tedy i z České republiky. Moskva tyto sankce uplatňuje jako odvetu za sankce ze strany EU související s anexí Krymu.
Podíl českého vývozu do Ruska na celkovém vývozu z ČR dosáhl v měsíčním sledování svého maxima, 4,3 procenta, v říjnu 2012. V únoru 2021 činil tento podíl zhruba jen dvě procenta. V ročním sledování dosáhl export do Ruska průměrně nejvyššího podílu na celkovém exportu v roce 2012, kdy představoval 3,9 procenta. Loni to byla 2,4 procenta, což je však posun z dekádního minima roku 2016, které odpovídalo 1,6 procenta. Průměrný měsíční obrat českého obchodu s Ruskem přesahoval v letech 2012 a 2013 hodnotu 21 miliard korun, v roce 2016 a pak i loni ovšem klesl od pod úroveň třinácti miliard korun, loni to bylo i kvůli pandemii.
Navzdory citelnému poklesu obratu obchodu s Ruskem po roce 2013 zažil v té době český zahraniční obchod svá historicky nejlepší léta. Silné výsledky pak zaznamenal dokonce u ve druhé polovině loňského, pandemií tak poznamenaného roku. Ruské sankce na položky typu piva by se tak českého zahraničního obchodu jako celku nijak výrazně negativně nedotkly, jakkoli by byli dotčeni někteří konkrétní výrobci či obchodní zprostředkovatelé. Tím méně by se takové sankce dotkly české ekonomiky jako celku.
Nelze však vyloučit, že české firmy působící v Rusku tam nyní budou čelit například úřední šikaně nebo jinými podobám ústrku. To však nemá žádný makroekonomický význam z hlediska českého hospodářství jako celku.
České hospodářství by ovšem citelně zasáhlo například omezení vývozu zemního plynu či ropy z Ruska, které je však krajně nepravděpodobné. Z důvodu tranzitní povahy české ekonomiky, ale i z důvodu toho, že by se tak Moskva připravila o značné příjmy z prodeje těchto surovin, a zároveň z toho důvodu, že by se ukázala jako nespolehlivý dodavatel, což by mohlo v Německu zesílit odpor vůči dostavbě plynovodu Nord Stream 2. Kancléřka Angela Merkelová nadále počítá s Ukrajinou jako tranzitní zemí, což nedávno opět připomněla. Omezení ruského vývozu plynu či ropy do ČR by tak svým způsobem bylo o políčkem Moskvy právě i Merkelové, a to v době, kdy Rusko kriticky potřebuje dotáhnout strategicky významnou stavbu plynovodu Nord Stream 2, jež propojuje Rusko s Německem.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
