Emisní povolenky EU dále zdražují. Referenční kontrakt, vztahující se k letošnímu prosinci, dnes ráno zdražil poprvé v historii nad úroveň 60 eur za povolenku, dokonce až nad 61 eur (viz graf níže). Za letošní rok tak povolenky zdražily o bezmála 85 procent.
Povolenka představuje povolení vypustit do ovzduší ekvivalent tuny oxidu uhličitého. Musí si ji kupovat třeba elektrárny nebo teplárny, které vyrábějí elektřinu, resp. teplo za využití uhlí, neboť při tom se do ovzduší oxid uhličitý do ovzduší pochopitelně uvolňuje.
Růst cen povolenek je klíčovým důvodem letošního dramatického zdražování například velkoobchodně prodávané elektřiny. Kvůli růstu ceny této elektřiny zdraží už letos počátkem září nebo pak na podzim či začátkem roku 2022 citelně také cena elektřiny pro české domácnosti. Až o 15 procent.
Za růstem ceny povolenek je nyní zdražování zemního plynu. Kvůli jeho zdražování začíná být uhlí pro mnohé evropské energetické závody lákavější variantou. S růstem využití uhlí ovšem pochopitelně musí nakoupit také více povolenek, aby s jeho využitím mohli elektřinu či teplo vyrábět. Pokud by si povolenky nepořídily, hrozily by jim značné pokuty.
Důvodem zdražování zemního plynu je fakt, že jej Rusko v posledních týdnech dodává do Evropy záměrně citelně méně. Ruský plynárenský gigant Gazprom omezením dodávek plynu po svém tlačí EU k tomu, aby nekladla překážky do cesty zprovoznění plynovodu Nord Stream 2. Plynovod je nyní již prakticky dokončený. Moskva usiluje o to, aby ním plyn začal do Německa proudit co nejdříve a nejhladčeji.
V plynovodu spatřují ohrožení svých bezpečnostních zájmů zejména Ukrajina a Polsko. Nezamlouvá se ani Spojeným státům, byť ty dávají najevo, že kvůli jeho zprovoznění nemíní jít s Německem do střetu. Ve středu tento týden bude právě i o plynovodu ve Washingtonu jednat americký prezident Joe Biden se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.
Kyjev se obává, že přímé dodávky plynu z Ruska do Německa připraví Ukrajinu nejen o podstatnou část tranzitních poplatků, které za vedení ruského plynu přes své území dále do Evropy inkasuje, ale že také, a především oslabí její vyjednávací sílu ve vztahu k Rusku. Oslabením bezpečnostní pozice je ve stejné souvislosti znepokojeno také třeba Polsko. Posílení ruského vlivu v oblasti vnímají negativně Spojené státy. Ty rovněž vnímají, že dokončení plynovodu upevní zásobování zejména západní Evropy ruským plynem, což sníží poptávku starého kontinentu po americkém plynu dodávaném ve zkapalněné podobě.
Rusko si tyto tlaky, jež projektu Nord Stream 2 nepřejí, uvědomuje, pročež právě se nynějším omezením dodávek plynu skrze již provozovanou infrastrukturu snaží demonstrovat důležitost nového plynovodu. Vedlejším efektem je právě také růst poptávky po uhlí, zdražování povolenek a další tlak na růst cen elektřiny, a to i té pro české domácnosti.
Cena emisních povolenek EU dnes ráno vystoupala k novému historickému rekordu, poprvé stojí přes 60 eur.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
