Dnešní den může být milníkem v dějinách ruského hospodářství. Rusko totiž dnes může zbankrotovat na svůj cizoměnový dluh, prvně od roku 1918, od doby těsně po Velké říjnové socialistické revoluci. Pokud totiž dnes vyplatí své dolarové věřitele místo dolaru v rublech, jde o bankrot. Takové je alespoň odborné stanovisko ratingové agentury Fitch. Ta patří mezi tři světově nejvýznamnější ratingové agentury, jejichž stanoviska jsou autoritativním vodítkem pro globální finanční trhy.
Rusko má dnes splatit úroky na svém cizoměnovém dluhu v celkové výši 117 milionů dolarů. Jedná se o první cizoměnovou splátku od té doby, co prezident Vladimir Putin rozhodl, že Rusko bude odlišně přistupovat k věřitelům ze zemí, které vůči Rusku uplatňují sankce, a věřitelům ze zemí, které sankce neuplatňují. Putinův výnos umožňuje první skupinu věřitelů vyplácet v rublech, a to i tehdy, poskytli-li ruskému státu nebo některému z ruských podniků půjčku v jiné měně než v rublech, například právě v dolarech.
Jestliže tedy dnes Rusko splatí svůj uvedený cizoměnový dluh ve výši 117 milionů dolarů alespoň z části v rublech, půjde z pohledu agentury Fitch o projev jeho platební neschopnosti, tedy neschopnosti plně dostát svým závazkům, jak bylo smluveno. Taková situace tedy odpovídá bankrotu, jelikož dlužník není schopen hradit odpovídajícím způsobem své závazky vůči věřiteli. Obvykle bankrot nastává až po uplynutí 30denní lhůty po termínu, kdy měla být platba provedena. Jestliže ale dnes Rusko část svých věřitelů vyplatí v rublech namísto dolarů, je prakticky vyloučeno, že by svůj krok revokovalo a během následujících třiceti dní věc „napravilo“ výplatou odpovídajících částek v dolarech. Proto právě už ode dneška prakticky bude možné považovat Rusko za zemi v platební neschopnosti, tedy za zemi v bankrotovém stavu, jestliže přistoupí alespoň k částečně výplatě v rublech.
Na svůj cizoměnový dluh přitom země zbankrotovala naposledy v roce 1918, kdy v důsledku bolševické revoluce přecházela na zcela odlišný ekonomický systém a vlastně začínala její nakonec zhruba sedmdesátiletá izolace od světových trhů.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
