Rusko bude letos kvůli embargu EU a zastopování cen ropy a ropných produktů přicházet v přepočtu o zhruba 200 miliard korun měsíčně. Vyplývá to z výpočtu finského Střediska výzkumu energií a čistého ovzduší (zde).
Podle helsinského ústavu nyní zastropování připravuje Rusko o 160 milionů eur denně, neboli 3,8 miliardy korun. Od 5. prosince loňského roku se embargo a zastropování vztahuje na námořně vyváženou ruskou ropu. Od letošního 5. února bude navíc platit i pro vyvážené ruské ropné produkty. Pak se celková denní ztráta Ruska vyšplhá na 260 milionů eur denně, což odpovídá 6,3 miliardy korun.
Od března dále tak Rusko bude přicházet o bezmála 200 miliard korun měsíčně.
Kreml sám je k výpočtu helsinského střediska skeptický. Je prý nyní předčasné se snažit vyčíslovat efekty zastropování, neboť světový trh s energiemi je příliš rozkolísaný.
Rusko také dosud nepodniklo protiúder. Pokud by ten spočíval například ve výrazném omezení produkce ropy, může Rusko docílit zvýšení jejích světových cen. Kreml nyní prověřuje různé možnosti, jak na zastropování, jež prezident Vladimir Putin označuje za „nelegální“, odpovědět.
Zastropování loni iniciovaly země skupiny G7. Přidaly se nakonec také členské země EU, s výjimkou Maďarska, které si vyjednalo výjimku. EU od loňského 5. prosinci dovoz ruské ropy embarguje. Zastropování spočívá v tom, že společnosti zajišťující vývoz ruské ropy a ropných produktů je musí vyvážet za cenu nižší než strop – v případě ropy jde o 60 dolarů za barel. V opačném případě nebudou mít přístup k západním službám, například k pojištění tankerů.
Zastropování ruské veřejné finance vážně poškozuje. Už v prosinci zásadně přispělo k tomu, že Rusko vykázalo svůj historicky rekordní rozpočtový schodek, v přepočtu 1,25 bilionu korun. Muselo již proto přistoupit ke škrtům v oblasti neválečných výdajů. Válka na Ukrajině je pro Kreml rozpočtovou prioritou. Otázkou je, jak dlouho to bude schopné akceptovat obyvatelstvo.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
