Ruský plynárenský gigant Gazprom dnes nečekaně pozastavil dvé dodávky plynu Itálii. Dále se tak stupňuje energetická krize EU.
Italský energetický podnik Eni dnes uvedl, že jej Gazprom informoval, že není s to zajistit dodávky přes Rakousko. V Rakousku ode dneška platí nový model balancování přepravy (viz zde), takže je možné, že se Gazprom nestačil na tuto změnu připravit. Zároveň ale může být motiv Gazpromu, jejž ovládá Kreml, politický. Rusko se například může snažit zatlačit na novou italskou vládu premiéry Meloniové, aby více vycházela vstříc jeho zájmům.
Omezení dodávek Itálii by také mohlo souviset se sporem ohledně tranzitních poplatků, který s Gazpromem u švýcarského arbitrážního soudu momentálně vede ukrajinský státní energetický podnik Naftogaz. Naftogaz žádá, aby Gazprom navýšil své platby za přepravu plynu přes ukrajinské území a plnil tak své závazky plynoucí ze smlouvy mezi oběma stranami, uzavřené koncem roku 2019. Gazprom však tento týden pohrozil, že považuje jednání Naftogazu za „nepřátelský“ akt a že pokud ukrajinský podnik arbitráž nestáhne, pozastaví dodávky ukrajinským tranzitem. Tímto plynovodem přitom teče plyn na Slovensko, do Rakouska a právě až do Itálie. Z dnešních údajů k objemu přepravy tranzitním plynovodem na ukrajinském území však neplyne cokoli nepředpokládaného. Což by mohlo signalizovat, že problém vskutku plyne až z uvedené změny v rakouské plynovodní síti.
Pokud by Gazprom uspokojivě neozřejmil důvod pozastavení dodávek Itálii, půjde o první případ, kdy svévolně neplní dlouhodobý kontrakt a přitom už se to ani neobtěžuje svádět na západní sankce či závadnou turbínu jako u dodávek Nord Streamem 1.
Okruh zemí EU, které dostávají ruský potrubní plyn, se tak dneškem každopádně dále zužuje – už jde prakticky jen o Rakousko, Slovensko a Maďarsko. Dodávky Rakousku a Slovensku jsou ale ohroženy výše uvedeným sporem Ruska a Ukrajiny ohledně tranzitních poplatků.
Maďarsko má dodávky zajištěny plynovodem Turk Stream, jenž plyn přepravuje po dně Černého moře do Turecka a pak dále na Balkán, do Srbska a právě až do Maďarska.
Evropa tak dále snižuje svoji závislost na ruských energiích. Nejen plynu. Podle dat, jež včera uveřejnila agentura Bloomberg, klesl v září dovoz ruské námořně přepravované ropy Ural do Evropy, realizovaný ze třech klíčových přístavů v západním Rusku, na minimum za dobu od zahájení ruské invaze na Ukrajinu letos v únoru.
Evropa se tak jako příjemce námořně přepravované ruské ropy Ural podílí na celkovém příslušném exportu už jen z 28 procent, zatímco letos v únoru to bylo ještě z 85 procent.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
