Dolar je slabý, Američané si nedopřejí kvalitní „hulení“
Kanadská jakostní marihuana je v amerických barech pojmem. Bushova invaze do Iráku a obchodní deficit z ní postupně činí až příliš luxusní zboží. Američané se musí spokojit s mexickým matrošem.
„Mé vzpomínky vždy budou plny něhy a vřelosti. Díky trávě. Takhle jsem prostě žil a vůbec se za to nestydím. Marjánko, miláčku, bylas skvělá…,“ vyznal se kdysi Louis Armstrong, fenomenální americký jazzman a trumpetista. Žil-li by ještě dnes, možná by se tak nerozněžnil. S dostupností kvalitní kanadské marjiánky na černém trhu v USA je to stále bídnější. Může za to ochabující americký dolar.
V Britské Kolumbii, jedné z provincí Kanady, to léta letoucí chodilo jako na drátku. Budoucí kuřivo špekům holdujících Američanů bylo pašováno severojižními stezkami nebo za použití vymakaných fíglů. Takových, které zůstaly zraku celníků z americko-kanadského pomezí utajeny stejně dobře jako čichu jejich vlčáků.
Marihuanový princ
„Dneska tyhle toky nějak drhnou,“ cituje list The Edmonton Journal místního trávového guru Marca Emeryho, jemuž málokdo řekne jinak než „Marihuanový princ“. „Může za to sílící „loonie“ a stoupající počet pěstitelů v USA. Pašovat už se prostě nevyplácí.“ „Loonie“ – toť lidové označení kanadského dolaru (podle podobizny ptáčka, který zdobí jednodolarovou minci; „loon“ je anglicky alka), jenž v současnosti citelně zhodnocuje vůči americkému jmenovci.
Zatímco v říjnu 2006 stál jeden americký dolar 1,12 dolaru kanadského, dnes jsou kursy obou měn zhruba v poměru jedna ku jedné. V uplynulých pěti letech zhodnotil „loonie“ vůči americkému dolarů o více než 60 procent. Takovému vývoji nahrála vedle letitého problému – amerických dvojích deficitů, obchodního i rozpočtového – i patálie z letošního léta, kdy se světové trhy potýkaly s následky kolapsů na trhu rizikových hypoték v USA a z nich pramenící úvěrové krize.
Americká centrální banka, Fed, podzimním snižováním sazeb zlevňuje oběživo, čímž ovšem americký dolar zneatraktivňuje v očích měnových investorů. To se podepisuje na jeho dalším oslabení. Teskní i milovníci ikonické lehké drogy.
Stejně jako jiná odvětví Kanadě, která se orientují na vývoz, je i ilegální marihuanový sektor dotčen poměrně silným kanadským dolarem. K utlumení drogových toků mezi severoamerickými zeměmi přispívá též mohutnění celkové spotřeby Kanaďanů. K němu dochází díky expanzi celé ekonomiky, jež těží z enormní globální poptávky po energiích, tedy i po ropě z ložisek v provincii Alberta.
Britskolumbijská marjánka prvotřídní jakosti, takzvaná „B. C. Bud“, se v USA prodává za 3500 dolarů za libru (0,45 kilogramu), zatímco v Kanadě stojí 2400 „loonie“ dolarů. První suma odpovídá přibližně 68 tisícům korun, zatímco druhá je ekvivalentní asi 47,5 tisíce korun.
Soud za semena
„Když si připočtete riziko a náklady na dopravu, vyšší exportní cena není už tak ohromující, aby z toho byl dobrý kšeft,“ vypočítává Emery, šéfredaktor magazínu Cannabis Culture a zakladatel B. C. Marihuana Party, který zároveň bojuje proti svému vydání do USA (před soudem tam má stanout za přeshraniční „par avion“ zásilky semínek marihuany). Nutno dodat, že ostraha na hranicích po 11. září 2001 přitvrdila, a to riziko pašování umocňuje.
„Za starých časů (2002) stála libra marijánky B. C. Bud – která v USA našla kupce za 3500 dolarů – 1600 kanadských dolarů. Od té doby vyskočila o skoro padesát procent,“ dodává Emery s tím, že když býval „loonie“ ještě slabý, exportéři drogy získali vývozem do USA až dvojnásobek.
Omamné látky z Britské Kolumbie ale rozhodně nekončí nezužitkovány. Dodavatelé se místo jasné orientace na USA více poohlížejí po jiných kanadských provinciích, kde dosud poptávka po droze rozhodně rekordy nelámala, jako je Alberta, Saskatchewan nebo Newfoundland. „Kanaďané teď bohatnou kvůli těm ropným vrtům. A kdo má v Kanadě nějaký prachy, jde do drog,“ míní Emery.
Množství větší než velká
Důležitost marihuany pro ekonomiku západokanadské Britské Kolumbie neradno podceňovat. Studie profesora Stephena Eastona z roku 2004 uvádí, že při daných pouličních cenách drogy, se v provincii marihuany každoročně sklidí za více než sedm miliard kanadských dolarů (téměř 139 miliard korun). To z ilegálního byznysu dělá jedno z nejvýnosnějších odvětví na západě Kanady. Kanaďané sami se mohou pochlubit nejvyšší mírou spotřeby marihuany ze všech rozvinutých zemí, vyplývá z červencové analýzy Organizace spojených národů.
„To klíčové, co se nyní stalo, je, že šly nahoru ceny drogy v amerických dolarech,“ komentuje současnou situaci Easton.
K Emerymu se donesly rovněž zvěsti o rostoucím počtu Američanů, kteří dopadům hypoteční krize vzdorují pěstitelskými pokusy právě s marihuanou. To samozřejmě dále podlamuje vzájemný kanadskoamerický obchod s lehkou drogou. Stoupající úroky z hypoték vedou totiž některé Američany k tomu, že – raději než aby byli nuceni vzdát dosud nesplacené nemovitosti z důvodu insolvence – obětují části domů k vytvoření pěstitelských stanovišť, kde pečují o „větší než velká“ množství marjánky. Utrženými penězi pak celí manka v domácích rozpočtech. Tím mohou eventuálně zabít i „druhou mouchu“ – vyhnou se nákupu drahého kanadského matroše.
Sombrera to jistí
Komu k domácí produkci narkotik chybí kuráž, může se přeorientovat z kanadské na méně kvalitní mexickou marihuanu. Tento trend skutečné sílí, neboť mexické peso je stále poměrně slabé i vůči americkému dolaru. Mexickým pěstitelům vyhovuje i růst domácí výroby v západní části USA. Americké antinarkotické úřady letos zaznamenávají zvýšený výskyt mexických kriminálních živlů, které pro potřeby pěstování marihuany kultivují rozsáhlé pozemky nejen v Kalifornii, ale na celém severovýchodě pacifické části USA. Větří díru na trhu, jež vnikla neúnosným zdražením kanadské B.C. Bud, a jsou ochotni podstupovat vyšší riziko při nelegálním osévání americké půdy.
„Mexičané letos v USA produkují tuny a tuny marihuany. Myslím, že to hodně přidá na celkové nabídce drogy v USA a stlačí ceny tamní venkovní marihuany,“ předpovídá Emery.
Je v tom jistá ironie. K americkým problémům s rozpočty přispívají mírou nemalou vojenští jestřábi z Bílého domu (iniciují výdaje na Irák) a pekinští soudruzi (kupují americký dluh a umožňují vysokou americkou spotřebu, což vede k zadlužení a oslabuje dolar). No a tyto „zelené a rudé mozky“ neúnosně zdražují kvalitní marijánku v USA – oblíbené hulení někdejších hipíků a jejich dnešních obdob. „What a NOT wonderful life,“ zapěl by asi Armstrong.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
