Povinné ručení se od přelomu roku bude nově vztahovat také na elektrické koloběžky, segwaye, sněžné skútry, zahradní traktory, a dokonce na motorová golfová vozítka. Prostě na všechna „pohybovadla“, jejichž konstrukční rychlost převyšuje 25 km/h. Jestliže ovšem mají hmotnost nad 25 kilogramů, bude se na ně povinnost ručení vztahovat už od konstrukční rychlosti vyšší než 14 km/h.
Rozšíření ručení je sporné. Nepochybně se krok líbí pojišťovnám, neboť jim stát zákonně přihraje z kapes lidí další peníze. Ovšem v praxi bude nová legislativa zřejmě bude vyvolávat řadu problémů a nejasností.
Několik příkladů za všechny. Třeba elektrické koloběžky nemají SPZ. Pokud má člověk více elektrických koloběžek než příslušných ručení, jak povolané orgány při vyšetřování nehody posoudí, zda se ručení vztahuje zrovna k té, jež byla účastníkem nehody?
A dále, proč bude povinné ručení uplatněno na elektrické koloběžky, ale ne na elektrokola? Vláda argumentuje, že při jízdě na elektrokole představuje hlavní zdroj pohybu fyzická síla – tedy šlapání, nikoli motor. Při jízdě ne elektrické koloběžce ale může být – ve stejném duchu – alespoň v některých případech hlavním zdrojem pohybu odrážení nohou od země, tedy také fyzická síla.
Další otazník visí třeba nad ručením za golfová vozítka. Vždyť ta se přece na běžných silničních komunikacích prakticky nevyskytují.
V případě všech těchto vozítek, která ani nemají SPZ, by možná bylo smysluplnější povinné ručení nezavádět. Pokud by řidič takového vozítka způsobil nehodu, prostě by související náklady hradil ze svého. Ostatně, dopravní nehodu může zavinit i obyčejný chodec.
Další možností je, že by se ručení mohlo vztahovat na řidiče, nikoli na vozidlo. Jestliže v dnešní době může jeden člověk vlastnit vedle auta třeba také několik elektrokoloběžek, segwayi, skútrů nebo elektrokol a i dalších dopravních prostředků, které všechny mohou způsobit nehodu, mohlo by být jednodušší vztahovat ručení právě na osobu, nikoli na vozidlo. Otázka však je, zda by to bylo tolik zajímavé pro pojišťovny.
Evropská unie se dnes nad ránem předběžně dohodla na zpřísnění a rozšíření fungování trhu s emisními povolenkami. Rozšíření systému emisních povolenek... více
Pojištění storna lze při současných požárech v Řecku a jinde uplatnit je na ta místa, kde již hoří, říkají pojišťovny. Některé... více
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
