Bankrotuje celý svět

Často píšete o konspiracích bohatých. Myslíte, že jedna z takovýchto konspirací je i v pozadí aktuální krize?

Zcela jistě. To je přesně ten důvod, proč jsou banky sanovány.

Krize byla dle vás vyvolána záměrně, aby se bohatství už takto bohatých dále znásobila, hlavně na úkor středních vrstev.

Je to tak. Střední vrstva, alespoň v Americe, dostala těžký úder. Říkám, že Amerika je dnes nejchudší zemí na světě, protože její střední třída je zdecimovaná (viz Ústřední střední vrstvy).

Amerika je nejchudší zemí? Není to až příliš nadsazené?

Ale vždyť má 700 bilionů nebo kolik dluhu! Neexistuje žádný způsob, jak takovýto dluh splatit. Jde o stovky bilionů dolarů! Prostě není možné dostát těmto závazkům.   

Robert Toru Kiyosaki (*1947)

Rodák z Havaje, „lidový mudrc“ pro oblast financí. Jeho knihy, hlavně ty ze série Bohatý táta, chudý táta, jsou populární po celém světě (v Česku je čte třeba Šárka Grossová, choť expremiéra Stanislava Grosse), odborníci se nad nimi ovšem často pozastavují. „Bohatý táta“ byl ve skutečnosti otcem jednoho z Kiyosakiho kamarádů z dětství, jenž mu vštěpoval, že má být finančně nezávislým, podnikat. „Chudý táta“ je Kiyosakiho biologický otec, jenž se na vlastní nohy nepostavil, prošel konformně vzdělávacím systémem, a pracoval „poslušně“, za drobné ve státních službách. Jednu z knih, We Want You To Be Rich, sepsal Kiyosaki s realitním magnátem Donaldem Trumpem.

Ale v dluzích se topí mnohé jiné země, třeba Řecko.

Ano, bankrotuje celý svět. Lidé, co si spoří v penězích, ať už v dolarech, jenech či eurech, budou zničeni.

Proč? Bojíte se možné inflace?

Dolar bude devalvovat. V dalších pěti letech Obamova administrativa natiskne, tuším, 1,6 bilionu dolarů ročně. A ještě budou lidem říkat, že si mají spořit – to je přece tak ubohé. Tomu nemůže už nikdo věřit! Prostě, kdo bude spořit, je pošahaný blázen.

Co tedy s penězi dělat? Kam nyní investovat? Do nemovitostí?

Ne, určitě ne, nemovitosti jsou ještě nebezpečnější. Lidé totiž nejsou finančně dostatečně vzdělaní, aby do nich správně investovali. Proto říkám, že každý by měl investovat nejdříve do svého finančního vzdělání, a teprve potom investovat peníze. Ale kdo chce hned investovat peníze, tomu doporučuji zlato a stříbro, hlavně stříbro. To v současnosti radím i finančně velmi vzdělaným lidem. V dalších pěti až deseti letech to prostě bude tou nejlepší investicí.

Stříbro je lepší než zlato? Proč?

Poprvé v dějinách je ve světě více zlata než stříbra. Stříbra je nedostatek. Je užíváno v elektronickém průmyslu, v lékařství, a přitom jeho zásoby jsou nyní tak nízké, až z toho mrazí. Je to s ním jako s ropou.

Vraťme se ke zlatu. Neobáváte se, že trh s ním je dost přifouknutý. Kdekdo dnes mluví o bublině.

Bubliny jsou tu s námi pořád.

Ale pak by nebyl příliš dobrý nápad zlato kupovat.

Prostě je pořád lepší mít zlato než dolar. Uvedu příklad. Zlato jsem začal nakupovat v roce 1972. Za tu dobu pěkně zdražilo, takže jsem vydělal slušné peníze. Kupovat zlato nyní – právně nyní – je opravdu hloupost, souhlasím, a právě proto doporučuji stříbro. Trhy se prostě pohybují nahoru a dolu, zažívají své růsty a propady, ale i přesto budu mít stále radši zlato či stříbro než kteroukoli z měn.

Vyhovuje „konspirujícím bohatým“, o nichž píšete, současná podoba vzdělávacího systému, kdy se lidé ve školách učí vše možné jen ne to, jak hospodařit s penězi a čím peníze jsou?

Ano. To je přesně to, co označuji za konspiraci bohatých. Jsou to Rockefelleři, kdo má pod kontrolou vzdělávací systém v Americe. Nevím, jak je tomu v České republice, ale v Americe nyní děti či mládež nedostávají na školách potřebné finanční vzdělání. Když v Americe lidé vyjdou ze škol, nic neví. Neví, co s vlastní budoucností, neví, proč do školy chodili.

V knize, kterou jste sepsal s Donaldem Trumpem, tvrdíte, že investujete výnosněji než Warren Buffett. Trump je však krizí značně zasažen. To se Buffettovi nestalo.

Já jsem nyní vydělal tolik peněz, že Buffetta stále porážím. Porážím jej ve výnosnosti mých investic.

Jaké jsou vaše výnosy?

Jsou nekonečné. Nemám zainvestované žádné vlastní peníze. Mám nekonečné výnosy, vlastně si tisknu své vlastní peníze.

Počkejte. Jak tisknete své vlastní peníze?

Zeptejte se mých dvou poradců (ukazuje na dva muže sedící opodál, pozn. L. K.).

A co myslíte, je i Trump úspěšnější než Buffett?

Na takové otázky se ho neptám. Míra návratnosti mých investic je ovšem nekonečná.

A ta Buffettova? Má podíly ve významných společnostech.

Letos přišel o spoustu peněz. Jeho společnost Berkshire Hathaway se propadá, její akcie také. Lidé se nyní těch akcií zbavují, a to velmi rychle. Padá do velkých ztrát. Buffetta samotného pak vyšetřují kvůli jeho angažmá v Moody’s a Standard & Poor’s. To jsou fakta. A mě nikdo nevyšetřuje.

Když si tisknete vlastní peníze, proč nejste v žebříčku nejbohatších časopisu Forbes?

Jsem soukromá osoba. Nemusím tam být. Podívejte se: vydělal jsem teď více peněz, než kdykoli předtím. Chcete-li vědět jak, najdete to v Konspiraci mocných. Když si to zkusíte přečíst, pochopíte. Je mi líto lidí, jako jste vy, kteří byli vzděláni ekonomy. Mě ekonomové neučili, mě učí podnikatelé, byznysmeni. To je velký rozdíl. Využívám dluh. Protože dolar, to je teď dluh. Většina mých investic je stoprocentním dluhem. Pokud to nechápete, berte na mě aspoň ohledy. Rozumíte mi?! Můžete se něčemu naučit, nebo se hádat. Zeptejte se mých poradců, Kena a Toma (opět ukazuje na muže sedící opodál, pozn. L. K.). Ti vám to ozřejmí.

Jsou to vaše peníze, ptám se vás.

Řekněme, že vlastním tuhle budovu, před níž právě sedíme (rozhovor probíhal v zahradě pražského hotelu Kempinski, pozn. L. K.). Nedal jsem do ní ani korunu, ale vlastním ji.

Nedal jste nic, dostanete vše?

Prosím vás, poslouchejte mě, nemáte ponětí, o čem mluvím. Jste školák. Učili vás ekonomové, nikoli bohatí lidé. Řeknu vám něco: když chcete porozumět, o čem mluvím, musíte dávat pozor, co říkám. Já neprodávám budovy. Nemám v nich žádné vlastní jmění. Všechno je to na dluh.

Ještě k tomu tištění vlastních peněz. Pokud vím, peníze dnes tisknou pouze centrální banky. Jaký máte názor na Federální rezervní systém (Fed; americká centrální banka, pozn. L. K.)?

Je to soukromý kartel. Bankovní kartel.

Kdo jej tedy vlastní a ovládá?

To nikdo přesně neví. Ale Fed, Mezinárodní měnový fond, Světová banka, to jsou všechno titíž lidé.

A kdo jsou ti lidé? Vy to nevíte?

No, někdo ze starých rodin Rockefellerů, Rothschildů či Morganů stál u zrodu Fedu. Ale jsou tu jiné rodiny, třeba Warburgové. Není to vůbec transparentní, tudíž skutečně nelze přesně vědět, kdo za tím stojí. Federální rezervní systém ale rozhodně není federální. Nemá ani žádné rezervy. Není to banka. Je to kartel. Něco jako OPEC (Organizace států vyvážejících ropu, pozn. L. K.).

Dobře, to jsme odbočili. Jak tedy využíváte dluhu, konkrétně?

Znovu opakuji – je třeba nejdříve investovat do finančního vzdělání. Já sám mám asi tři sta milionů dolarů dluhu. Ale to je všechno dobrý dluh – bohatnu díky němu. Většina lidí je ovšem zadlužená, pročež chudnou. Nájemníci v mých nemovitostech, například, za mě splácí úroky z dluhu. Většina lidí ovšem, když si vezme hypotéku, tak splácí i úroky. Já je nesplácím, za mě je platí jiní. To vyžaduje dosti specifické vzdělání. Proto mi v roce 1973 můj „bohatý otec“ doporučil, abych šel na kursy podnikání v oblast nemovitostí. Ne kvůli nemovitostem samým, ale kvůli dluhu. Abych se naučil tomu, jak dluh řídit. Většina ekonomů neumí s dluhem nakládat. Uvažují byrokraticky, jako zaměstnanci, ne jako podnikatelé stojící na vlastních nohou. Já nedostávám výplatnici, musím ovšem uřídit dluh. A propady trhu mě nelekají, ty lekají vás. Ve Vietnamu jsem se naučil, že buď zabiju já, nebo někdo jiný zabije mě.

Ústřední střední vrstvy

Amerika je dnes nejchudší zemí na světě, protože její střední třída je zdecimovaná, praví v rozhovoru s autorem knihy Robert Kiyosaki, přední světový popularizátor finanční nezávislosti.

Mnohý akademický ekonom by se jistě vyjádřil mnohem uvážlivěji, nicméně Kiyosakiho úspěch tkví právě v tom, že dokáže laiky burcovat mediálně chytlavým vyhrocením dějů, jež ovšem skutečně probíhají. A mizení střední třídy je jedním z nich – nastává nejen v USA, ale i v zemích, v nichž je uchování sociálního smíru v prioritách politiků mnohem výše, třeba v Německu. Vždyť experti Německého ústavu pro hospodářský výzkum (DIW) třeba v červnu 2010 konstatovali, že střední třída se tam v posledním desetiletí povážlivě scvrkla.

Důležitost střední třídy dokládá ve studii ze stejného měsíce a roku Daron Acemoglu z Massachusettského technologického institutu, těžká váha mezi akademickými ekonomy. S kolegy dospěl k závěru, že „města v bývalém Sovětském svazu, jež byla intenzivněji zasažena holocaustem, vykazují stále poměrně nižší populační stavy, přičemž jejich obyvatelé volí – v období po rozpadu SSSR – v relativně větším počtu komunisty“.

V týchž městech či oblastech je rovněž nižší příjem na hlavu a skromnější mzdy. Není divu, že se tam pak lidem mnohem častěji a intenzivněji stýská po „sovětských pořádcích“.

Statistická čísla ovšem ukazují, že nižší populační počty zdaleka nejsou jen výsledkem masakru, jehož oběťmi se v daných městech a oblastech Židé stali. Holocaustem zasažené regiony po válce rostly a rozvíjely se těžkopádněji ve všech ohledech. Acemoglu a spol. to přisuzují faktu, že ruští Židé se v nebývale vysoké míře řadili právě ke střední vrstvě. Holocaust v Rusku likvidoval střední stav, motor hospodářského růstu, více než jinde. Ony zasažené regiony jsou dnes, po více než 65 letech, chudší než ty, jež obdobně rozsáhlých krutostí zůstaly ušetřeny.

V jistém smyslu lze tedy říci, že někdejší nacistická zvěrstva dnes zajišťují hlasy komunistům; prosperitu zkrátka velmi významně ovlivňuje i to, co se na daném území událo před desítkami, ba stovkami let.

Amerika opravdu není nejchudší zemí, jak líbivě fabuluje Kiyosaki, ale v běhu staletí se jí stát může. A stejně tak Německo. Zapomenou-li jejich politici, jak ústřední jsou střední vrstvy.

Rozhovor pořízený v Praze vyšel 21. 6. 2010 v Týdnu č. 25/2010.