Ropná cenová válka končí. Klíčoví světoví těžaři se dnes dohodli na historicky rekordním snížení objemu těžby ropy. Státy kartelu OPEC a další tradiční těžaři v čele s Ruskem se zavazují snížit svoji ropnou produkci dohromady o 9,7 milionu barelů denně. Další producenti – USA, Brazílie a Kanada – přispějí ke snížení těžby o dalších 3,7 milionu barelů denně. Je přitom možné, že se k redukci přidají i další země skupiny G20, tedy země z dvacítky těch světově ekonomicky nejvýznamnějších.
Dnešní dohodu – uzavřenou na druhém mimořádném jednání během čtyř dní – tak končí cenová válka Saúdské Arábie a Ruska, která v minulém týdnu způsobila pokles cen ropy na minimum od roku 2002, v českých korunách pak dokonce od roku 1999. Zásadně také přispěla k tomu, že ceny pohonných hmot v ČR v březnu klesaly nejvýrazněji za posledních více než deset let. Cenová válka dvou největších světových exportérů ropy totiž způsobila zaplavení světa touto surovinu, a to navíc v čase historicky klesající poptávky, ochromené v důsledku koronaviru.
Cena benzínu se od poloviny ledna, kdy v ČR dosáhla svého letošního maxima, propadla o více než pět korun na litr a je nyní nejnižší od března 2016, když jeden litr stojí 27,10 koruny. Nafta od svého letošního maxima z první poloviny ledna zlevnila o takřka pět korun na litr a je nyní nejlevnější od května 2016, když se jeden její litr prodává průměrně za 27,27 koruny.
Ani po uzavření historické dohody o omezení těžby však není zaručené, že se cena pohonných hmot v ČR stabilizuje. Jisté je ovšem alespoň to, že tempo propadu cen paliv v ČR zmírní. Vzhledem k tomu, že vývoj cen paliv probíhá v ČR se zhruba dvoutýdenním zpožděním za vývojem cen ropy, tak i při její případné cenové stabilizaci v důsledku dnes uzavřené dohody se ceny pohonných hmot v ČR plně stabilizují na přelomu dubna a května. Benzín by se tak mohl stabilizovat na cenové úrovni kolem 26,50 koruny za litr, nafta zase na cenové úrovni kolem 26,70 koruny za litr.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.