Ropa Brent dnes ráno zdražila na své jedenáctiměsíční maximum, když se nyní jeden její barel prodává za bezmála 55 dolarů. Tak drahá nebyla nikdy od propuknutí pandemie onemocnění covid-19. Čeští řidiči se tak musí v příštích týdnech připravit na zdražení pohonných hmot. Ty v uplynulém týdnu zlevnily. Benzín Natural 95 je levnější o 12 haléřů než před týdnem, když jeden jeho litr vyjde na 27,92 koruny, zatímco cena nafty se snížila o 17 haléřů a činí nyní 27,32 koruny.
Ceny pohonných hmot v ČR ovšem ještě nezohledňují citelné zdražení ropy, jehož důvodem jsou dodatečné škrty v těžbě, k nimž se v měsících únoru a březnu hodlá uchýlit Saúdská Arábie. Ta uvedla, že v daném období půjde dolů s těžbou až o milion barelů denně. Své prohlášení učinila v úterý, až po skončení napjatého dvoudenního on-line jednání zástupců kartelu OPEC a jeho spojenců v čele s Ruskem. Právě Rusko a také Kazachstán naopak svoji produkci navýší, a to o 75 tisíc barelů denně.
Oznámení Saúdské Arábie ve spojení s opětovně rostoucím napětí kolem Íránu, kvůli jeho programu obohacování uranu a vyostřené situaci v Hormuzské úžině, zdražuje ropu právě na takřka roční maxima. Tuzemští řidiči se tak musí v nadcházejícím týdnu připravit na stabilizaci cen benzínu a nafty, a dále pak na to, že pohonné hmoty zdraží v příštích týdnech až o desetihaléře. Benzín se tak podívá výrazněji nad úroveň 28 korun za litr, zatímco nafta se k této cenové úrovni přiblíží. Cenu nafty však bude postupně během dalších měsíců v ČR tlačit dolů snížení spotřební daně na ni, které je součástí loni schváleného daňového balíčku.
Růst ceny ropy ovšem dále podpoří poměrně nečekaný, čerstvý triumf demokratické strany ve volbách do Senátu amerického Kongresu ve státě Georgia. Přes Spojené státy se tak přelije takzvaná „modrá vlna“ – demokraté současně ovládnou Bílý dům, Sněmovnu reprezentantů i právě Senát. Zvoleného amerického prezidenta Joea Bidena tak nebude nic svazovat v prosazování svého programu. Umírněný demokrat Biden se bude ale také muset tím spíše podvolit tlaku extrémnějších křídel demokratické strany. Nebude už moci požadavky extrémnějších demokratů, volajících po radikálnějších krocích, odrážet s tím, že kvůli republikánskému Senátu je nucen hledat kompromisní a konsensuální řešení.
Senát v rukou demokratů také znamená, že Kongres spíše prosadí další balík rozpočtových opatření na podporu ekonomiky. To ovšem ve výsledku značí dodatečný růst zadlužení USA a nutnost půjčit si prostřednictvím dluhopisů další peníze. Vyhlížená vyšší emise dluhopisů tak stlačuje jejich cenu, což jde ruku v ruce právě se zvýšením jejich výnosu. Vyhlížený růst zadlužení USA současně vytváří tlak na další oslabování dolaru, a to i vůči české koruně. Dolar je nyní vůči ní nejslabší od jara 2018.
Slabý dolar ve spojení s dodatečným rozpočtovým balíkem opatření Bidenovy administrativy tlačí a potlačí cenu ropy výše. Balík opatření totiž zvýší ekonomickou aktivitu v USA, byť na dluh, takže stoupne poptávka po palivech a ropných produktech. Slabší dolar rovněž povede ke zvýšení ceny ropy, neboť ta se v něm obchoduje. Oslabení dolaru vůči koruně nebude tak citelné, aby ve světle saúdských škrtů nebo vyhlídky na další rozpočtový balík v USA zabránilo růstu cen pohonných hmot v ČR. Ty by však ani tak neměly zdražit nad úroveň 30 korun za litr, neboť je bude nadále tlačit dolů pandemická situace a karanténní uzavírky či omezení jednotlivých ekonomik ve světě.
Útok Trumpových příznivců na budovu Kapitolu, k němuž došlo včera večer středoevropského času, investoři vnímají právě v kontextu triumfu demokratů v Georgii. Pro investory je zkrátka podstatnější to, že zmíněná demokratická „modrá vlna“ zvyšuje pravděpodobnost dalšího balíku rozpočtových opatření v USA. Tato finanční injekce trvaleji pomůže, jak je již řečeno, i cenám ropy, zatímco útok na Kapitol je v očích investorů sice bezprostředně mediálně atraktivním tématem, ale bez trvalejšího ekonomického dopadu, včetně toho na ceny ropy. Ostatně akciový Dow Jonesův index včera uzavřel na historicky rekordním maximu, navzdory napjaté situaci v budově Kapitolu a v okolí.
Ceny pohonných hmot v příštích týdnech zdraží nejen v ČR, ale i dalších evropských zemích. Podle mezinárodního srovnání je benzín začátkem ledna 2021 levnější než v Česku tradičně v Bulharsku či Rumunsku, ale také v Polsku a poněkud netradičně i ve Slovinsku a v Maďarsku. V Rakousku je cenově srovnatelný. Na Slovensku, v Chorvatsku a také tradičně v Německu či v Itálii je dražší. Nafta je levnější než v ČR v zemích, jako je opět Bulharsko či Rumunsko a také Polsko. V Rakousku je cenově srovnatelná. Na Slovensku, v Maďarsku, ve Slovinsku, v Německu, Chorvatsku či Itálii je cena nafty vyšší než v ČR.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
