Ropa na světovém trhu zlevňuje, pohonné hmoty v Česku zdražují. Prodejci pohonných hmot v ČR nafukují své marže. Zdražování pohonných hmot v uplynulém týdnu bylo opět markantní. Benzín zdražil o 22 haléřů na 33,16 koruny za litr, zatímco nafta o 17 haléřů na 32,43 koruny za litr. Benzín se tak prodává za nejvyšší cenu od loňského listopadu, kdežto nafta je nejdražší od loňského prosince. Od svého letošního cenového dna v polovině února zdražil benzín již o 9,3 procenta.
V růstu cen pohonných hmot v ČR se zrcadlí letošní zdražování ropy. Severomořská ropa typu Brent v letošním roce zdražila o bezmála 30 procent. Od druhé poloviny dubna ale její cena klesá. Zatímco tehdy se prodávala za cenu bezmála 75,50 dolaru za barel, nyní její stejný objem vyjde na méně než 70 dolarů. Provozovatelé tuzemských čerpacích stanic a případně další firmy z celého řetězce zpracování a dodeje ropných produktů navyšují své marže rychleji, než by odpovídalo vývoji na trhu s ropou. V minulých dnech mohli využít i mediálně sledované události kolem znečištění ropovodu Družba a následném přerušení ropných dodávek, aby jej použili jako záminku pro nadměrný cenový nárůst. Mnozí motoristé jsou díky citelnému růstu reálných mezd, který je nejrychlejší od počátku milénia, ochotni zaplatit více „bez mrknutí oka“, nehledí tolik na každou korunu.
K současnému poklesu cen ropy ve světě notně značně přispívá vyostření obchodní války mezi Spojenými státy a Čínou. Americký prezident Donald Trump v noci na dnešek našeho času obvinil Čínu, že znemožnila uzavření dohody o smíru v obchodní válce. Naděje trhu se dnes upírají k Washingtonu, kde dojde k dalšímu kolu jednání americké a čínské delegace. Pokud jednání nepovedou k příznivému průlomu, navýší od zítřka Trumpova administrativa celní sazbu na dovoz čínského zboží v ročním objemu 200 miliard dolarů ze stávající úrovně deseti procent na 25 procent. V takovém případě lze celosvětově na trzích očekávat ponuré páteční obchodování ve znamení výprodejů, burzovních propadů a přesunu kapitálu do takzvaných bezpečných útočišť, jakými jsou americké či německé dluhopisy nebo japonský jen. Ropa v takovém případě zaznamená další propad, který ovšem bude z pohledu českého trhu tlumit současné oslabení koruny vůči dolaru, v němž se ropa obchoduje.
Zvláště při déletrvající eskalaci obchodní války lze předpokládat znatelnější tlak na pokles cen ropy na světových trzích, který by se zpožděním několika týdnů, nejspíše ještě v květnu, měl v Česku konečně projevit zastavením zdražování jak benzínu, tak nafty. Obavy z dopadu eskalované obchodní války by přehlušily obavy z výpadku dodávek íránské nebo venezuelské ropy na světové trhy, který je naopak růstovým impulsem cenám ropy. Pokles cen ropy by se stabilizoval v tom případě, že by během dneška došlo v rámci washingtonských jednání k pozitivnímu průlomu. Jeho pravděpodobnost je ovšem jen asi tak deset procent.
Pohonné hmoty v ČR v příštím týdnu navzdory očekávanému pokračování ve zlevňování ropy vzrostou o deset až patnáct haléřů na litr, během druhé půle května ale jejich cenový růst zmírní, případně se dokonce zcela zastaví.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
