Cena ropy Brent dnes dopoledne středoevropského času poprvé od 3. října 2018 překonala úroveň 85 dolarů za barel. Podle dat Bloombergu se dnes barel Brentu prodával až za 85,10 dolaru. S výjimkou právě 3. října 2018, tedy jediného obchodního dne, se za celé období od začátku listopadu roku 2014 nikdy Brent tak draze neobchodoval. Ropa je tak nyní prakticky nejdražší za osm let. V roce 2014 probíhalo historické zlevnění ropy, umožněné břidličnou revolucí zejména v USA.
V druhé polovině uplynulého desetiletí cenu ropy významně stlačoval právě příliv ropy získávané z břidlic v Severní Americe.
Pohonné hmoty v Česku v důsledku toho dále razantně zdražují. A zdražovat budou i dále. Aktuálně se jak benzín, tak nafta prodávají za nejvyšší cenu od sklonku roku 2014. Litr benzínu vyjde na 35,57 koruny, litr nafty pak na 34,19 koruny.
Benzín i nafta v ČR zdraží i v příštích sedmi dnech, a to v rozsahu kolem 30 haléřů na litr v případě benzínu a 50 haléřů na litr v případě nafty. Nafta zdražuje výrazněji než benzín, neboť na obrátkách nabírá topná sezóna a Evropa navíc prochází plynovou krizí. Topná nafta představuje poměrně blízkou náhražku právě plynu, takže s růstem jeho ceny stoupá poptávka po ní, což vyhání vzhůru i cenu ropy jako takové.
V zimě tedy nelze vyloučit ceny benzínu v ČR až kolem 40 korun za litr, nafta by mohla být srovnatelně drahá, případně jen o několik desítek haléřů levnější. Ekonomové i politici připouštějí, že v zimě se barel ropy Brent může prodávat i za ceny kolem sta dolarů. V poslední době to připustil ruský prezident Vladimir Putin, předtím podobnou prognózu publikovali například analytici Bank of America.
Benzín průměrně za 40 korun na litr byl v Česku k mání zatím pouze po krátkou dobu v roce 2012, a to v metropoli Praze. Je však pravda, že tehdy byla průměrná mzda v ČR citelně nižší, auta obecně o něco méně úsporná a koruna coby měna disponovala vyšší kupní silou – kvůli inflačnímu znehodnocení, které od té doby nastalo. Abychom tedy mohli tuto zimu v ČR hovořit o objektivně nejdražších pohonných hmotách historie, musela by se cena jak benzínu, tak nafty dostat citelněji nad úroveň 40 korun na litr.
Již nyní ovšem zdražování pohonných hmot, v září meziročně více než dvacetiprocentní, výrazně přispívá ke zrychlování celkové inflace. Ta tak bude koncem roku atakovat až sedmiprocentní úroveň.
Za růstem cen pohonných hmot stojí bezprostředně již zmíněná zdražující ropa. Její cena nadále roste i v říjnu, od začátku tohoto měsíce si ropa Brent připisuje dalších 7,6 procenta cenového vzrůstu. Efekt růstu ceny ropy přitom není tlumený posilováním koruny vůči dolaru, neboť vzájemný kurs obou měn je zhruba tam, kde na počátku října. Ceny pohonných hmot v ČR se zpravidla odvíjejí s dvou- až třítýdenním zpožděním za vývojem cen ropy.
Ropa zdražuje z několika důvodů. Prvním je popandemické ekonomické zotavování, jež zesiluje poptávku po palivech. Dalším pak energetická krize, jež v důsledku pandemie, ale také v důsledku upřednostňování obnovitelných zdrojů energie a útlumu fosilní energetiky, zuří zejména v Evropě. V neposlední řadě je důvodem zdražování ropy i to, že Rusko, Saúdská Arábie a další velcí tradiční těžaři ropy, kteří po pandemii látají díry svých státních rozpočtů, záměrně neuvolňují těžbu ropy tolik, jak by mohli. Protože ropa na světový trh tedy neproudí v takovém objemu, aby při stávající ceně uspokojila veškerou poptávku, její cena znatelně roste.
Cena benzínu i nafty poroste v příštím týdnu i v dalších blízkých zemích. Benzín je aktuálně levnější než v ČR tradičně v Bulharsku, Rumunsku a Polsku, ale také ve Slovinsku. V Rakousku a v Maďarsku je jeho cena srovnatelná s tou v ČR. Na Slovensku, v Chorvatsku a tradičně v Německu nebo v Itálii je dražší. Nafta je z uvedených zemí levnější jen v Bulharsku a v Rumunsku. V Polsku a Rakousku je její cena srovnatelná. Na Slovensku, ve Slovinsku, v Maďarsku, v Německu či Itálii je pak nafta dražší. V Česku její cenu snižuje letošní snížení spotřební daně z ní.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
