Školy, s výjimkou těch mateřských, jsou ode dneška opět uzavřené. Rodiče dětí školou povinných mají nárok na krizové ošetřovné. To se však zatím týká jen zaměstnanců, nikoli osob samostatně výdělečně činných. Přitom na jaře mohli krizové ošetřovné čerpat právě i OSVČ.
Nárok na ošetřovné nyní mají pouze rodiče dětí do 10 let věku, zatímco na jaře to bylo do 13 let. Rozhodující je přitom věk dítěte k datu podání žádosti o ošetřovné. Na rozdíl od jara nyní ošetřovné činí pouze 60 procent denního vyměřovacího, minimálně však 400 korun denně (vyměřovacím základem je v případě zaměstnance měsíční hrubá mzda násobená dvanácti, přičemž výsledek tohoto součinu se dělí počtem dní v roce, tedy 365). Ke snížení procentního podílu dochází i proto, aby ti z rodičů, kteří pracují jako sestřičky nebo jiný zdravotní personál, nezůstávaly v přílišné míře doma, neboť pak by tím spíše hrozilo přehlcení nemocnic z důvodu nedostatku personálu.
Ošetřovné lze čerpat po celou dobu platnosti mimořádných opatření. Ačkoli předloha týkající se ošetřovného ještě neprošla Sněmovnou, s účinností příslušné legislativy se počítá od konce letošního října. Lidé však mohou čerpat ošetřovné právě už nyní. Běžně, tedy mimo období pandemie, lze ošetřovně čerpat ve standardním režimu devět kalendářních dní. Pokud by těchto devět dnů nyní uplynulo ještě před zahájením účinnosti krizového ošetřovného, rodičům bude doplaceno ošetřovné za dny zbývající do zahájení účinnosti krizového ošetřovného.
Rodiče už nyní při žádosti o ošetřovné nemusí žádat školu o potvrzení o uzavření, postačí prohlášení o uzavření školy. Pokud chtějí s dětmi zůstat doma, musí informovat svého zaměstnavatele a žádost o ošetřovné mu předat. Zaměstnavatel žádost postoupí příslušné okresní správě sociálního zabezpečení. Součástí žádosti by mělo být prohlášení rodičů o tom, po jakou dobu byla škola zavřena a kolik dní péče o dítě trvala.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.