Roboti pracovní místa berou, ale ještě více jich vytvářejí
Objevil se nový nepřítel lidstva. Robot. Osudovou hrozbu v něm naráz spatřují levicoví intelektuálové, odbory i multimiliardáři – hlavně ovšem ti už dávno od reality odtržení, jako Bill Gates či Jack Ma.
JEJICH BRNKÁNÍ na strunu strachu média pořádně přidávají na hlasitosti, kdežto fakta dřepí v tichém koutě. Co na tom, že nejvíce robotizované ekonomiky světa – Korea, Singapur, Japonsko a Německo – jsou zároveň těmi s vůbec nejnižší mírou nezaměstnanosti? Ne, ne, roboti berou práci – a pokud ne teď, brzy budou, straší nás přesto média. Co na tom, že robotizace – nejde vůbec o nový fenomén – v EU v letech 1999 až 2010 sice zničila takřka deset miliónů pracovních míst, ale také jich více než 21 miliónů vytvořila. Jak? Roboti zlevňují výrobu, levnější výroba znamená nižší ceny a nižší ceny značí úsporu. Tyto uspořené peníze pak utrácíme – my, lidé – v jiné části ekonomiky, třeba v sektoru služeb, kde působí další lidé z masa a kostí. Robotizace umožňuje úsporu, jež dává práci. Prosté.
Strach z robotů je opodstatněný jen tehdy, jsme-li přesvědčeni, že lidské tužby jsou konečné. Že existuje nirvána, jejich absolutní naplnění, a co víc, že už jsme této nirváně blizoučko. V takovém případě opravdu „hrozí“, že to bude právě už vynález robota, který kritickou část lidstva do nirvány přivede. Ale pozor. Máme-li lidské tužby za nekonečné nebo míníme-li jen, že jsme nirváně ještě vzdáleni, robot v důsledku jen vytváří tužby nové. A snaha o jejich naplnění zase vytváří nová pracovní místa.
Nenechme si vemluvit strach z robotů. Ti, co se o to snaží, tak činí buď v rámci osobního PR (miliardáři), v rámci usilování o další peníze z cizí kapsy (odbory), nebo v rámci snahy vykreslit Západ jako fundamentálně zkažený (intelektuálové). Neboť pokud by měla být nirvána pro lidstvo jako celek zlem, je zlem i cesta k ní, všechen kapitalismus, všechny průmyslové revoluce, všechen trh. Tedy vše, co typický intelektuál nenávidí.
Vyšlo v Reflexu.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
