Britský premiér Boris Johnson a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová se dnes večer v Bruselu budou snažit na poslední chvíli odvrátit hrozbu brexitu bez dohody. Koncem letošního roku totiž končí přechodné období, během něhož se Londýn s Bruselem měly dohodnout na uspořádaní svých vztahů po odchodu Spojeného království z EU, k němuž došlo letos v lednu.
Pokud se zmínění političtí lídři nedohodnou, bude to znamenat ponuré vyvrcholení bezmála pětiletého dramatu. Vystoupení z EU si Britové odhlasovali v referendu v červnu 2016.
Obě strany večerního jednání tlumí optimističtější očekávání. To je však ale zejména taktický manévr určený protistraně. Strana, která v rámci vyjednávání přesvědčivě demonstruje, že se dokáže popasovat s jakýmkoli jeho vyústěním, upevňuje svoji negociační sílu. Takže dohodu „za minutu dvanáct“ rozhodně nelze vyloučit, i když ještě nepochybně půjde o hru nervů. Pro obě strany je výrazně výhodnější dohoda než ne-dohoda.
Dohoda „za pět minut dvanáct“ nemusí být dohodou finální. Může jít o dohodu prozatímní. A teprve na jejím základě se dojedná finální úmluva. Prozatímní dohoda by měla zejména zajišťovat stále dobrou průchodnost hranic mezi EU a Spojeným královstvím.
Pokud však ani prozatímní dohoda nevznikne, bude zboží dovážené z Británie od 1. ledna 2021 podléhat clu. To pro konečné spotřebitele v celé EU, včetně Česka, znamená růst maloobchodní ceny příslušného zboží. Například Češi, kteří rádi nakupují v obchodech Marks&Spencer, by si tak „přes noc“ připlatili ze stejné zboží až o desítky procent víc.
S problémy by se potýkali ovšem i čeští vývozci. Británie je po Francii druhým největším odbytištěm českého exportu mezi zeměmi, se kterými ČR přímo nesousedí. Celkově je pátou nejvýznamnější exportní destinací, přičemž v nedávně době z hlediska svého významu v tomto ohledu přechodně předčila právě i zmíněnou Francii. V běžných letech, která nejsou poznamenána koronavirovou krizí, se do Británie z Česka ročně vyveze zboží za více než 200 miliard korun.
Do Británie z Česka exportují předně firmy z automobilového průmyslu. Ročně vyvážejí za 70 miliard korun. Ovšem další autodíly vyrobené v ČR míří do Spojeného království skrze Německo. Jedná se o takzvaný nepřímý export. Ten je v případě vývozu Česka do Británie poměrně objemný, což jen podtrhuje význam obchodního vztahu obou zemí.
Ve velkém Česko vyváží do Británie také třeba cukrovinky typu želatinových bonbonů. Například holešovský závod společnosti Nestlé vyveze do Británie ročně zhruba 3500 tun želatinových bonbonů. Pokud však nyní vrcholící jednání mezi Johnsonem a von der Leyenovou skončí nezdarem, kvůli zavedenému clu budou holešovské želatinové bonbony v Británii od ledna příštího roku až o třetinu dražší než teď. Takže tam o ně dramaticky klesne zájem.
Podobně tomu bude s auty a řadou dalších výrobků, které Česko na ostrovy vyváží. Český export do Británie by v důsledku brexitu bez dohody poklesl zhruba o pětinu. Takže by citelně srazil i celkový výkon celé české ekonomiky, a tedy ochudil všechny obyvatele ČR.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
