Ekonomické důsledky globálního šíření koronavirové nákazy nabírají dosud netušený spád. Většinou jde – a ještě bohužel půjde – o důsledky neblahé, které pocítí i Česko. Existují však výjimky. Ve stínu uvržení milionů obyvatel severní Itálie do karantény poněkud zaniká, že dvě světové ropné velmoci právě vstoupily do války. Jde o válku cenovou, jejímž výsledkem mohou být nejlevnější pohonné hmoty v Česku od roku 2009. Ty by byly tuzemské ekonomice, jež je čistým dovozcem ropy, vzpruhou zvláště vítanou právě nyní, v době jejího hrozícího dalšího závažného zpomalení v důsledku koronaviru.
Saúdská Arábie v sobotu srazila své ceny nejvýrazněji za posledních zhruba 20 let. Historicky nevídanou slevou se snaží vemluvit evropským, americkým či asijským zákazníkům, aby odebírali ještě více saúdskoarabské ropy, a to zejména na úkor ropy ruské. Zároveň se Rijád podle kuloárních zpráv chystá dramaticky navýšit ropnou těžbu, zřejmě až na rekordní úroveň 12 milionů barelů denně. V současnosti Saúdská Arábie těží 9,7 milionu barelů denně, už v dubnu ale těžbu „zarovná“ na 10 milionů barelů. A potom půjde ještě výš.
Ropné království už v minulosti několik cenových válek vedlo. Tato – namířená zejména proti Rusku – je však historicky bezpříkladná v tom, že přichází v době, kdy ropný trh čelí kvůli koronaviru zřejmě nejhlubšímu propadu poptávky v dějinách. Společnost IHS Markit minulý týden zveřejnila prognózu, podle níž v letošním prvním čtvrtletí klesne celosvětová poptávka po ropě nejvíce v historii. Prognóza předpokládá, že od ledna do března 2020 dosáhne denní spotřeba ropy úrovně 96 milionů barelů. Loni v prvním čtvrtletí to přitom bylo 99,8 milionu barelů.
Rijád se agresivním zlevněním ropy a navýšením její těžby snaží vyděsit Rusko dříve, než tím sám sebe ekonomicky fatálně poškodí. Saúdští Arabové vsadili na to, že nadprodukcí ropy v čase padající poptávky srazí její cenu natolik, že vylekaní Rusové opět usednou za jednací stůl. Od něj bez dohody odešli v pátek, kdy se tím pádem zhroutila více než tři léta trvající aliance Saúdské Arábie, Ruska a dalších více než 20 tradičních těžařů. Moskva se odmítla podvolit tlaku Rijádu a ostatních těžařů, aby se podílela na dalším omezování těžby. To mělo v čase nastupující koronavirové krize zajistit stabilizaci cen ropy. Jenže Moskva umí žít s nižší cenou ropy mnohem lépe než Saúdská Arábie, jejíž státní kasa je na ropných příjmech závislá výrazně více než ta ruská.
Moskva navíc – na rozdíl od Rijádu – vidí v levné ropě geopolitický přínos. Kreml pomocí nízkých cen bojuje s americkými břidličnými těžaři, díky kterým se z USA stává ropná velmoc, která je stále méně závislá na dovozu energií ze zahraničí. Trumpova administrativa tak může snáze uplatňovat své zájmy prostřednictvím uvalování ekonomických či energetických sankcí, ať už proti Venezuele, ruskému podniku Rosněfť, stavbě plynovodu Nordstream 2 a všemu dalšímu, co není v souladu se zájmy Washingtonu.
Těžba ropy z břidlic v USA je nákladnější než těžba tradičních producentů typu Ruska či Saúdské Arábie a vyplácí se jim pouze nad určitou cenovou hladinou. Jakmile ropa pod tuto úroveň zlevní, břidliční producenti omezují nebo ukončují svoji těžbu. Moskva pak ráda obsadí takto vyklizené místo na trhu a nižší cenu ropy si bude kompenzovat tím, že jí prodá více. Rusko tedy usiluje o to, aby kvůli levné ropě „krvácel“ energetický sektor USA. Saúdská Arábie se nyní nově snaží o to, aby kvůli ropě ještě levnější „krvácelo“ Rusko. Či spíše aby si uvědomilo, že mu takové „krvácení“ hrozí, a vrátilo se za jednací stůl. Levná ropa ladí s ruskými geopolitickými zájmy, pokud však bude levná až příliš, Moskva začne ekonomicky slábnout. Za takové situace bude ovšem nutně fatálně poškozen také samotný Rijád.
Saúdští Arabové rozehráli hru vabank. Riskantně sázejí na to, že Rus usedne za jednací stůl dříve, než sami kvůli extrémně levné ropě „vykrvácí“. Rusko je však dnes lépe připraveno čelit nízkým cenám ropy než před deseti lety nebo ještě v roce 2014, kdy Rijád započal zatím poslední cenovou válku, víceméně neúspěšnou. Západní sankce namířené na Rusko jej v uplynulých letech učinily odolnějším, takže jeho rozpočet snese celkem pohodlně i současné ceny ropy kolem 45 dolarů za barel. Saúdskoarabský rozpočet snáší v pohodě ceny teprve až kolem 80 dolarů za barel.
Těžko si představit, že by Saúdská Arábie svým nynějším manévrem ukořistila až takový tržní podíl, který by jí kompenzoval dramaticky sníženou cenu ropy. Výpadkem čínské poptávky je navíc zatím poškozena více právě tato monarchie, spíše než Rusko. Zatímco čínský dovoz saúdskoarabské ropy v důsledku koronaviru opravdu znatelně poklesl, z Ruska do Číny surovina stále proudí prakticky nezměněným tempem. Čína totiž ropu z Východosibiřsko-tichomořského ropovodu ukládá ve svých zásobnících, a to na základě dlouhodobého kontraktu, který zatím koranavirový náraz vlastně nijak nenarušil.
Dva se perou, třetí se směje. Díky cenové válce v příštích týdnech pravděpodobně citelně klesne nejen cena ropy, ale také pohonných hmot u českých čerpacích stanic. Rozhodně nelze vyloučit, že jak benzin, tak nafta budou už v dubnu stát opět méně než 30 korun za litr (nyní stojí v průměru přes 31 korun), což se stalo naposledy v létě 2017. Pokud by cena ropy trvaleji klesla k úrovni kolem 30 dolarů za barel, nelze vyloučit postupné zlevňování pohonných hmot v ČR až k úrovním kolem 25 korun za litr, a dokonce pod tuto úroveň. Což je sama o sobě pro Česko pozitivní zpráva. Vždyť pád cen ropy v letech 2014 a 2015 byl prostřednictvím zlevnění pohonných hmot a dalších ropných produktů jedním z impulzů, které pomohly nastartovat pokrizový ekonomický boom v ČR. Nyní by zase pomohl tlumit nepříznivé ekonomické dopady koronavirové krize.
Světový trh s ropou ale v těchto hodinách začíná čelit něčemu, co dosud nepoznal. Saúdská Arábie zahajuje nesmlouvavou cenovou válku s Ruskem, a to navíc v době rekordně klesající poptávky. Jinými slovy, v čase, kdy celosvětově kvůli koronaviru historicky klesá zájem o ropu, se jí bude těžit tolik jako nikdy v historii.
Pokud Rusko neodpoví na sobotní „výstřel z Aurory“ v podání Rijádu, cena ropy Brent na světovém trhu se doslova sesype z nynější úrovně kolem 45 dolarů za barel na 30 dolarů a dost možná ještě níže. Některé analýzy hovoří o tom, že by se cena ropy snížila pod úroveň 20 dolarů, což by bylo prakticky nejníže v tomto miléniu.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
