Už včera došlo k optickému „smazání“ efektu týden starého snížení spotřební daně v případě benzínu. Fialova vláda rozhodla s platností od 1. června o snížení daně z pohonných hmot o 1,50 koruny na litr. Předpokládala, že pohonné hmoty v důsledku opatření zlevní o 1,80 koruny na litr, neboť se bude platit i nižší DPH, která se vypočítává až po zohlednění právě spotřební daně.
Jenže benzín byl včera podle dat CCS už o 29 haléřů na litr dražší než poslední den před snížením daně, tedy 31. května.
Benzín už byl včera pouze o 34 haléřů na litr levnější v porovnání s jeho historicky rekordní cenou z letošního března, která činila 47,26 koruny na litr. Vládní snížení spotřební daně tak může zaznamenat už dnes mediální fiasko. Opozice si jistě „smlsne“ na tom, že hned první týden po snížení spotřební daně z benzínu se jeho cena dostala na absolutní historický rekord. Z předvčerejšku na včerejšek benzín zdražil o 37 haléřů na litr, takže pokud z včerejšku na dnešek zdraží ve stejném rozsahu, bude právě již dnes, deset dní po snížení daně, jeho cena historicky rekordní.
Vzhledem k vývoji cen ropy na světových trzích i vzhledem k vývoji velkoobchodních cen paliv na Rotterdamské burze mohou už dnes, deset dní po zavedení snížení daně, řidiči platit více než před snížením daně nejen za benzín, ale také za naftu (dnešní cenu se dozvíme zítra ráno). Efekt snížení daně by tak byl kompletně opticky „smazán“ hned první týden po zavedení opatření.
Důvodem mizivého viditelného účinku snížení spotřební daně je fakt, že čerpací stanice si část příslušného snížení přisvojily, takže nezlevnily v celém rozsahu snížení daně, a naopak si navýšily marže. Vládu opatření vyjde za čtyři měsíce na čtyři miliardy korun. Z této částky ovšem až 1,5 miliardy poputuje do kapes čerpadlářů. Ti totiž platí nižší celkovou daň z pohonných hmot, ale do konečných cen promítli jen část tohoto snížení.
Dalším důvodem rychlého návratu cen nad úrovně před snížením daně je vývoj na světovém trhu s ropou a také na Rotterdamské surovinové burze, kde se paliva prodávají velkoobchodně.
Například cena nafty se v Rotterdamu se stále drží poblíž svých historických maxim, vykazuje v přepočtu cenu takřka 31 tisíc korun za tunu. To ovšem znamená, že nafta u českých čerpacích stanic bude dále zdražovat. A benzín také. Ropa Brent je také stále vysoko, kolem 120 dolarů za barel. Pohonné hmoty navíc zdražuje poměrně silný dolar, neboť za dolar se platí stále více než 23 korun.
Čtyřměsíční snížení spotřební daně z pohonných hmot, které vládu vyjde na miliardu korun měsíčně, tak naráží na svůj klíčový koncepční problém. Je příliš malé na to, aby jej řidiči trvaleji zaznamenali, neboť může – a také je, jak vidíme – být překryto jen několikadenním pohybem cen ropy, od nichž se odvíjejí ceny na burze v Rotterdamu.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
