Napětí mezi Spojenými státy a Čínou či Íránem mává s cenou ropy.
Hrozba bezprecedentní obchodní války, která se nyní vznáší nad světem, nevěstí nic dobrého ani pro českou – na exportu vysoce závislou – ekonomiku. Jistou úlevou může být alespoň to, že by zastavila růst cen pohonných hmot.
Ty jsou sice u nás stále docela levné, nicméně snadno mohou podražit. Cena ropy se totiž koncem března opět přiblížila ke svým letošním a vlastně několikaletým maximům. Severomořská ropa typu Brent letos podruhé atakovala hranici 70 dolarů za barel, které předtím naposledy dosáhla v roce 2015. Když zdražuje ropa, zdražuje s jistým odstupem i benzín a nafta u českých benzínek. Cena ropy je totiž nejpodstatnější složkou ceny pohonných hmot, až poté následují daně či marže.
Na přelomu března a dubna ropa ale „naštěstí“ opět zlevnila. Právě v důsledku obav ze světové obchodní války. Obchodní válka neznamená v souhrnu nic jiného než zdražení na globální úrovni, ať už jde o zdražení aut, hraček, nebo vepřového. Obecné zdražení pak způsobuje, že firmy či domácnosti mají méně peněz na útratu za něco jiného, třeba právě za pohonné hmoty. Takže klesá objem spotřebovaného benzínu či nafty. A s poklesem této poptávky pak klesá i cena ropy. Přitom vyhlídka na letošní zdražení ropy se opírá hlavně o předpoklad mimořádně silné globální poptávky po ní.
Dojde-li na válku
Nikdo teď nemá takový vliv na vývoj ropných cen jako americký prezident Donald Trump. Na jedné straně možná eskalace napětí mezi jeho administrativou a Pekingem ropu zlevňuje, na straně druhé ji ovšem zdražuje potenciální růst napětí mezi Washingtonem a Teheránem. Pokud by totiž Trump odstoupil od Obamovy jaderné dohody s Íránem, dojde k přerušení dodávek íránské ropy na světový trh. To by ropu pochopitelně zdražilo. Vzhledem k tomu, že Trump bude „vnitrostranicky“, ze strany republikánů, tlačen spíše k deeskalaci napětí ve vztahu s Pekingem, na níž má zájem americká korporátní lobby, lze opatrně sázet na to, že cenu ropy bude v nadcházející době určovat spíše napětí na Blízkém východě než obchodní válka. To by značilo růst cen ropy. Benzín tak v blízké době v celorepublikovém průměru zdraží nad 31 korun za litr, zatímco litr nafty v průměru překoná úroveň 30 korun. Pokud však na plnohodnotnou obchodní válku nakonec dojde, benzín i nafta zlevní znatelně pod zmíněné úrovně.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
