Řeka Rýn podle prognózy německých úřadů přestane dnes být splavná ve svém klíčovém úseku. Přeprava uhlí, paliv a dalších surovin tak bude silně omezena, ba znemožněna. Taková situace nemohla přijít v horší dobu, neboť EU i bez toho prochází závažnou energetickou krizí, bezprostředně v důsledku války na Ukrajině. Splavnost Rýnu přitom letos bude vyloučena pravděpodobně po nejdelší dobu za posledních minimálně patnáct let.
Když nebude Rýn pro většinu nákladní lodní přepravy splavný, výrazně se zhorší například zásobování německých uhelných elektráren uhlím. Elektřina se tak bude muset ještě ve větší míře vyrábět z plynu, což omezí možnost naplňovat plynové zásobníky.
To musí zajímat i lidi České republice. Cena plynu v EU zejména kvůli poklesu hladin řek, zejména Rýnu, včera vzrostla o 5,5 procenta a dostala se na úrovně z doby prvních týdnů ruské invaze na Ukrajinu. Sucho a omezená splavnost Rýnu tak může dále zdražit plyn i českým domácnostem a firmám. Navíc stoupá pravděpodobnost, že Německo bude v nadcházející topné sezóně sužovat nedostatek plynu. Je pak otázka, zda v případné kritické fázi plynové krize nedají Němci přednost spotřebě plynu u sebe doma, i na úkor lidí v České republice.
Česko totiž spotřebovává plyn, který je sice ruský, ale do země teče právě přes Německo. A největším provozovatelem plynových zásobníků v Česku je dceřiná společnost německé RWE.
Současně s pravděpodobnou uzavírkou Rýnu do Německa přitom nadále teče jen omezený objem plynu. Rusko totiž plynovodem Nord Stream 1 dodává Německu plyn jen ze dvaceti procent kapacity potrubí. Berlín tvrdí, že omezení dodávek je politicky motivované. Kreml zase, že jde o technickou záležitost, případně důsledek západních sankcí proti Rusku. Pokud Kreml opravdu omezuje dodávky plynu Německu z politických důvodů, nynější sucho a nízká hladina Rýnu mu vydatně hrají do karet, protože citelně zvyšují pravděpodobnost, že Německo se na podzim či v zimě ocitne v ještě mnohem závažnější energetické krizi a bude potenciálně muset například přistoupit k přídělovému hospodaření s energiemi.
Řadoví Němci v obavě právě z nadcházející topné sezóny už nyní panicky vykupují elektrická topidla. Odborníci ovšem varují, že masový přechod Němců z vytápění plynem na vytápění elektřinou by mohl vést ke zhroucení tamní elektrické rozvodné sítě a k blackoutům (zde). Takové dění by opět jistě poznamenalo i situaci na českém trhu s elektřinou. Český energetický trh je s německým úzce propojený. České firmy a domácnosti by tak jistě čelily ještě mnohem vyšším cenám elektřiny.
Hladina Rýna u města Kaub, západně od Frankfurtu, má dnes podle úřadů (viz zde) klesnout na úroveň 40 centimetrů a do pondělí se pak snížit na 33 centimetrů. To právě znamená, že tok prakticky nebude splavný pro většinu nákladní lodní přepravy.
Uzavření Rýnu pro nákladní přepravu sníží objem obchodu nejen s uhlím, ale i třeba s ropnými produkty, a to v rozsahu 400 tisíc barelů denně. Jednalo by se tak o zásadní narušení zásobování na trase z přístavu Rotterdamu, Antwerp a Amsterdamu do evropského vnitrozemí, zejména pak do Německa a Švýcarska. Již nyní přitom podstatná část evropského vnitrozemí čelí výpadkům v zásobování dieselovými palivy. Ty jsou výsledkem odstávek rafinérií na podél německo-rakouské hranice.
Situace na Rýnu je nekritičtější minimálně od roku 2007. V roce 2018, který byl extrémně suchý a teplý, sice hladina řeky klesla ještě pod 40, resp. 33 centimetrů, ale stalo se tak až v podzimních měsících. Právě na podzim, nejčastěji v říjnu a listopadu, má řeka historicky tendenci vykazovat v Kaubu celoročně vůbec nejnižší hladinu. Pokud už letos dosahuje kritické úrovně 40 centimetrů v srpnu, dokonce v jeho první polovině, vážně hrozí, že ve zbytku léta a pak na podzim, až do konce listopadu, bude kriticky nízká, takže Rýn po celou tu dobu prakticky nebude splavný.
Hladina Rýnu u města Kaubu má aktuálně jen 42 centimetrů. Při poklesu na 40 centimetrů, k němuž dojde již dnes, tok prakticky přestává být splavný. (zdroj: Bloomberg)
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
