Řecko způsobilo největší krizi v historii eurozóny. Zbytek členů v čele s Německem jej však vytáhne z nejhoršího. Situace je ale varováním i pro Česko.
Přijde druhé dno, projeví se na dluhopisovém trhu, zní častá předpověď ekonomů z posledních měsíců. Eurozónu skutečný test čeká teprve se uvidí, jak se rozdílně hospodařící země dokážou sžít v jedné unii, zní jiná častá prognóza. Obě se nyní mohou naplnit v souvislosti s Řeckem a jeho bobtnajícím rozpočtovým schodkem. Neutěšené finance jihoevropské země totiž vnášejí pesimismus na světové kapitálové trhy a zároveň zatemňují vyhlídky eurozóny v očích investorů. Řecké potíže způsobily dvoutýdenní propady světových burz.
Nejistí investoři
Řecký rozpočtový schodek dosáhl v loňském roce 12,7 procenta výkonu ekonomiky. Dluh veřejného sektoru navíc přesahuje celkový roční produkt země. To samozřejmě vnáší nejistotu mezi investory. Nevědí, zda bude Řecko schopno dostát svým závazkům, a proto požadují vyšší výnosy, aby se do řeckého dluhu vůbec rozhodli vložit své prostředky.
Vyšší výnosy pro držitele dluhopisů značí vyšší náklady pro řeckou vládu na obsluhu dluhu. Roztáčí se spirála rostoucích úroků a sílí panika, že stát spěje k bankrotu. Případný krach členské země eurozóny by přitom vážně otřásl důvěryhodností hospodářství evropského soustátí a možná i smysluplností celého projektu jednotné měnové unie. Tváří v tvář oslabování eura, které vzali houfně útokem spekulanti na pokles, se proto v Bruselu začalo horečně jednat o řešení takzvané „řecké tragédie“.
Řecko je vlastně jen jakýmsi symbolem. Podobně neutěšené veřejné finance má v podstatě celé eurozónové Středozemí, tedy též Španělsko, Portugalsko či Itálie. Ekonomické neduhy tolika zemí již mohou výrazně zamávat náladou investorů po celém světě. Množí se tudíž obavy, že „středozemní dluhy“ srazí opět na kolena celý svět, jenž se jen těžko vzpamatovává z ran uštědřených finanční krizí. Index globální důvěry investorů, který sestavuje agentura Bloomberg, aktuálně klesl z lednových 66,6 bodu na 54,9. Důvodem jsou právě obavy globálních trhů z hospodářského kolapsu Řecka a spol.
Exportéři se radují
Svět nyní neupírá zraky již tolik k Washingtonu, jak tomu bylo v době finanční krize, ale k Bruselu. Činovníci Evropské unie stojí před dilematem. Chtějí-li zachovat dosud poměrně velmi dobrou reputaci eura, musejí Řecku výrazně pomoci sanovat jej. Zároveň ale musejí dbát názorů občanů lépe hospodařících zemí, kteří pochopitelně netouží po tom, aby jejich peníze nenávratně mizely v černých dírách korupcí prolezlé řecké ekonomiky.
Tentokráte zvítězily sanace a euro i akciové trhy v reakci posílily. Řecko nezůstane opuštěné, zdůvodnila pomoc německá kancléřka Angela Merkelová s tím, že pravidla se však musejí plnit.
„Sanace Řecka bude jen dalším signálem, že papírové peníze ztrácejí svoji kupní sílu, která se rozpouští s každou další sanací, s každým dalším rostoucím schodkem,“ říká investorský guru Marc Faber. Znehodnocování evropské měny však nemusí být jen negativem. Na podzim se totiž množily obavy, že euro bude příliš silné, což bude činit evropské vývozce méně konkurenceschopné. Nyní mohou exportéři děkovat Řecku.
Ostatní však ne. A to včetně Čechů. Nepříznivá nálada na dluhopisových trzích totiž v minulém týdnu přivodila fiasko aukce patnáctiletých státních dluhopisů. Ministerstvo financí jich prodalo o polovinu méně, než plánovalo. To je varováním pro tuzemské politiky: problémy Řecka nemusejí být tak vzdálené, jak se zdá, a to ani přesto, že česká zadluženost nedosahuje řeckých proporcí.
Kromě české vlády ses problémy na dluhopisovém trhu potýkají už i v tuzemsku působící firmy. Těžařská společnost New World Resources, matka OKD, kterou spoluvlastní finančník Zdeněk Bakala, v minulém týdnu oznámila, že ruší emisi dluhopisů za 700 milionů eur. Své rozhodnutí zdůvodnila rozkolísaností trhu.
Tíživé dluhy
zadlužení zemí podle podílu veřejného dluhu na hrubém domácím produktu za rok 2009 (odhad, v procentech)
1. Zimbabwe 304,30
2. Japonsko 192,10
3. Svatý Kryštof a Nevis 185,00
4. Libanon 160,10
5. Jamajka 131,70
8. Řecko 108,10
66. USA 39,70
75. Slovensko 34,60
78. Česko 32,80
Zdroj*: CIA Factbook, TÝDEN
Vyšlo v Týdnu.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
