Zdravotní výbor české poslanecké sněmovny (jeho členové) vytahuje nabouchanější kvéry v boji proti tuzemskému kuřáctvu. Kuřáci se od 1. ledna 2009 mají dočkat „absolutního zákazu kouření v restauracích, kavárnách, na diskotékách a v barech.“
Uspějí-li David Rath a jeho výboroví spolučinovníci, vrátíme se zase o krok blíže k časům, kdy československé restaurace, jídelny a těch několik veksláckých barů řídili soudruzi z RaJ, ne náhodou i jeden dnes docela dobrý politický kámoš páně Ratha (pivní tácky z té doby).
„Rajské“ soudruhy nyní střídají právě zdravotní výbory a podobné komise, co jich po světě je, které se při svých taženích opírají o studie vědců, od lékařů po (některé) ekonomy. Jsme tak znovu ujišťováni, že kouření je osvědčenou cestou k rakovinnému bujení, a zpravováni třeba o tom, že „rauchenpauzy“ ukrajují v Michiganu v průměru 39 minut z řádné pracovní doby. RAUCHEN RAUS! RATH FOR PRESIDENT!
Jeden opravdu moudrý muž prohlásil, že „svobodu nikdy neztrácíme celou najednou“. Zdravotní výbory, když vymýtily (ještě odůvodnitelné) pokuřování ve veřejném prostoru, se nyní – posíleni vítězstvím – vrhají na soukromý sektor. Hodlají majitelům klubů, barů, hospod a diskoték nařizovat a diktovat, jak se mají chovat k zákazníkům.
Protože státní úředník ví přece nejlépe, co je správné – ví to lépe než nekalý a jistě záludný kapitalista – majitel pohostinství – a ví to zcela jistě lépe než naprosto vygumovaný klient toho kapitalisty. Ještě že se Rathově eskadře, stejně jako podobným skvadrám jinde ve světě, dostalo osvícení a včas nás vytáhnou ze spárů kapitalistů a rakovin. (Budou si skvadry a eskadry vybírat provize za tuto starostlivost? Například ve formě všimného od majtelů těch vyvolených podniků, kde státní dráb přivře oči a nenechá si je otevřít ani náhodou.)
(Někteří jiní) ekonomové, začasté ti liberální (v českém smyslu slova) až libertariánští (dobrý článek z časopisu Freeman), stále nadsazují právo vlastníka nakládat si s jeho/jejím majetkem, nemovitostí, jak uzná za vhodné, tedy i zakázat nebo povolit cigaretový dým v pohostinstvích, která potenciálně provozuje. Poukazují i na to, že závěry výše uvedených (některých) ekonomů, které označují zákazy kouření jako ekonomicky efektivní, jsou založeny na „kolektivisticky“ agregovaných datech, z nichž se vytrácí jedinečnost konkrétního pohostinství, specifického jednotlivce.
Jelikož svobodu neztrácíme celou najednou, snadno se může stát, že zdravotní výbory a další komise příště vymýtí třeba prodej tukem nasáklých klobás (jak už se o to někde snaží, pravda, zatím pouze se sterilně-estetickým zdůvodněním ), „rakoviňáčků“ – o jejichž zdravotní závadnosti též nikdo nepochybuje (určitě ani sportovní komentátoři, jejich legendární milovníci).
Že se klobása nadá konzumovat „pasivně“, podobně jako cígo – to už pro zdravotní výbory a jiné Rathy nebude patrně problém.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
