Rusko je vítězem světové potravinové krize, na kterou pomáhá zadělat. Blokáda ukrajinských přístavů šponuje cenu pšenice na světových burzách k rekordním úrovním.
Rusko samo pšenici vyváží, a to do zemí, které se nepřipojily k sankcím, což je kromě EU a USA a několika dalších zemí podstatná část světa. Takže Rusko blokádou přístavů na Ukrajině plní vlastní kasu.
Tuna pšenice na burze v Paříži je dnes prakticky na rekordu, průměr za posledních 10 dní totiž činí 10 500 Kč (viz graf níže). Od ceny na burzy v Paříží se odvíjí nakonec také cena pečiva v Česku. Putinovu blokádu ukrajinských přístavů tak zaplatí i Češi. A to v podobě dalšího zdražování třeba mouky nebo pečiva. Celkově pečivo letos zdraží o desítky procent.
Putinovu režimu světová potravinová krize tedy svědčí. Rubl se dnes obchoduje na své nejsilnější úrovni proti euru za posledních skoro sedm let (viz graf níže). K posilování rublu citelně přispívá právě blokáda ukrajinských přístavů, která zvedá cenu ruské pšenice na světových trzích, tedy i hodnotu ruského exportu, což se následně projevuje právě zpevňováním rublu.
V jiných částech světa, než je Rusko, ale potravinová krize převážně kriticky škodí. Hladomor letos čeká dodatečné desítky milionů lidí, vypočítává OSN. Země od Somálska po Egypt jsou životně závislé na ukrajinské pšenici, jejíž vývoz Kreml blokuje.
Putinovu režimu navíc kraje do karet počasí. Rozsáhlá sucha letos hrozí také v České republice. Sankce vůči Rusku zároveň dramaticky zdražují cenu hnojiv na světových trzích, protože Rusko je jejich klíčovým producentem, resp. producentem klíčových složek hnojiv. Zdražování plynu na světových trzích, jež je důsledkem války na Ukrajině a západních sankcí, rovněž zdražuje hnojiva. Ta se totiž vyrábí prostřednictvím plynu. Blokáda ukrajinských přístavů, sucho a zdražující plyn a hnojiva představují těžce inflační koktejl, jenž může kromě dalšího kola inflace, a to i v ČR, přinést smrt desítkám milionů lidí.
Prudký nárůst hladovějících lidí, o desítky milionů lidí, hrozí spustit historicky bezpříkladnou migrační krizi, která by zasáhla hlavně Evropu Jednoprocentní nárůst počtu hladovějících znamená dvouprocentní nárůst migrujících. Řeč je tedy o migrujících desítkách milionů lidí.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
