Průmyslová výroba v Česku v červnu překonala očekávání. Meziročně i meziměsíčně si polepšila shodně o 0,9 procenta, zatímco v obou případech se převážně čekal pokles. Za vzestupem objemu průmyslové výroby je hlavně mimořádně výrazný, takřka 54procentní, nárůst objemu automobilové výroby. Ten byl tak silný, že více než kompenzoval i citelný propad v jiných klíčových průmyslových odvětvích.
Výroba aut je silná – a silnou zůstane i v příštích měsících –, neboť těží z uskutečňování nahromaděných, dosud nevyřízených objednávek z minula, z doby, kdy autoprůmysl čelil nedostatku čipů či jiným zádrhelům v mezinárodních dodavatelsko-odběratelských řetězcích. Díky zejména právě autoprůmyslu rostl v červnu tuzemský zpracovatelský průmysl meziročně o tři procenta.
Ovšem jak průmysl těžby, tak průmysl energetický se shodně propadaly o výraznou zhruba pětinu. Těmto dvěma stěžejním průmyslovým odvětvím nesvědčí současný citelný pokles cen energetických surovin, ani stále hrozící tvrdé přistání evropské ekonomiky či problémy amerického a čínského hospodářství.
Průmyslová výroba v Česku by však letos zejména díky i nadále silnému výkonu autoprůmyslu měla skončit v černých číslech a přidat za celý letošní rok 1,5 procenta. Průmyslu by měla pomoci také nyní i ve výhledu slábnoucí koruna, která zvýší konkurenceschopnost tuzemského průmyslového exportu na zahraničních trzích.
Koruna se v pátek i dnes obchoduje až za více než 24,30 za euro, což je její letošní nejslabší úroveň. V letošním roce pak nelze vyloučit její oslabení až k úrovni 25 korun za euro. A to zejména vlivem snižování rozdílu mezi úroky na koruně a úroky na euru a také vlivem zásahu České národní banky, která se minulý týden rozhodla formálně ukončit svoji bezmála patnáctiměsíční intervenci – přímou i jen slovní – za silnější korunu.
Tuzemský průmysl v listopadu 2022 v meziročním pohledu nečekaně vzrostl, o 0,5 procenta. Všechny expertní odhady přitom počítaly s jeho propadem. Růst průmyslu... více
Inflační tlaky v české průmyslové výrobě v listopadu dále zeslábly. Meziročně inflace cen průmyslových výrobců činila 21,3 procenta. To je nejméně od... více
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
