#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Průmyslová výroba v Česku je stále v útlumu, pořád se nevzpamatovala z neblahého dopadu války na Ukrajině

6. srpna 2024

Průmyslová výroba nadále procházela i útlumem, a to i v červnu, kdy průmyslníky potrápila hlavně nedostatečná poptávka a v automobilovém průmyslu navíc i problémy s dodávkami výrobních vstupů. Dlouhodobě dochází k poklesu výroby strojů a v těžebním průmyslu, které zvláště doplácejí na vysokou energetickou náročnost a ztrátu evropské konkurenceschopnosti ve světovém meřítku. Navíc se průmysl potýká s poměrně vysokými náklady, kvůli nadále poměrně citelným úrokovým sazbám v Česku.

Průmyslníci čelí růstu nákladů. Inflace v oblasti vstupů je podle nich nejvyšší od ledna 2023, například kvůli zdražování mezinárodní přepravy v důsledku napjaté geopolitické situace. Avšak nemohou takto rostoucí náklady v době poměrně slabé poptávky, tlumené nadále poměrně vysokými úrokovými sazbami, dostatečně přenášet na zákazníky a odběratele. Což omezuje ziskovost průmyslníků, tedy i jejich investice, a samotnou jejich výrobu. Investice podvazují i zmíněné poměrně vysoké úrokové sazby.

Podmínky v tuzemském průmyslu se měsíc co měsíc zhoršují už přes dlouhé dva roky. Průmysl se tak rozhodně zatím nevzpamatovává z neblahého dopadu invaze Ruska na Ukrajinu a souvisejících sankci. Invaze a sankce zejména vedly k výraznému růstu cen energií, které jsou v Evropě stále na několikanásobcích úrovně v Asii či Spojených státech. To snižuje konkurenceschopnost evropského průmyslu v čele s tím německým, což vytváří silný tlak na pokles výroby právě i v Česku. Ten umocňují zmiňované nadále vysoké úrokové sazby, které jsou důsledkem mimořádně vysoké inflace uplynulých dvou let, jež sama je hlavně jen dalším důsledkem ruské invaze a souvisejících západních sankcí.

Úrokové sazby budou během zbytku letoška klesat, avšak výraznější oživení průmyslové výroby a zásadnější zlepšení podmínek v průmyslu čekat nelze. Pozitivem je alespoň to, že zatím nedochází k výraznějšímu růstu míry nezaměstnanosti v něm. Kvůli stále vysokému počtu neobsazených pracovních pozic, kvůli stárnutí české populace i omezené imigraci a uplatňování pracovníků ze zahraniční má český trh práce i v oblasti průmyslu stále i přes naznačený nepříliš příznivý vývoj poměrně vysokou absorpční schopnost.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře