Listopadový propad tuzemského průmyslu byl ještě výraznější, než trh předpokládal. Není divu. Provozní podmínky v tuzemském zpracovatelském průmyslu se koncem loňského roku zhoršovaly, jako po celý loňský rok. Zhoršování podmínek probíhalo v posledních měsících roku 2019 prudčeji než po zbylou většinu roku. Česko zkrátka přestalo být „imunní“ vůči zhoršování mezinárodních ekonomických podmínek. Prudčeji než loni v listopadu se provozní podmínky v tuzemském průmyslu zhoršovaly naposledy v krizovém roce 2009.
Důvodem rapidního zhoršování je slábnoucí poptávka jak domácích, tak zahraničních odběratelů. V dohledné době přitom nelze očekávat výraznější zlepšení situace, jelikož objem výrobních zakázek tuzemskému průmyslu v prosinci klesal poměrně silně.
Průmyslové podniky jsou kvůli slábnutí poptávky nuceny snižovat stavy svých zaměstnanců. Zatím to mnohde řeší tak, že nedoplňují zaměstnance, kteří sami odejdou, například do penze. Dochází však již k vlastnímu propouštění zaměstnanců, kteří by rádi pracovali dále.
Primárním zdrojem poměrně ponuré situace v domácím průmyslu je růst nejistoty v mezinárodních obchodních vztazích, který podněcuje zejména americko-čínská celní válka. Ta přispívá ke zpomalování čínské ekonomiky, které se projevuje chřadnutím německého průmyslu, pro jehož výrobky představuje Čína klíčové odbytiště. Chřadnutí německého průmyslu současně „sráží na kolena“ průmysl český, pro který je důležitým odbytištěm zase naopak Německo.
V letošním roce je třeba počítat s mírným poklesem tuzemské průmyslové výroby a s nadále se zhoršujícími provozními podmínky. Zvláště nepříznivě budou zasaženy průmysl hutnický a části automobilového průmyslu, kterážto odvětví jsou vysoce závislá na plynulosti zahraničního obchodu. Obecně bude potížím čelit také těžební průmysl. V těchto segmentech je nejpravděpodobnější pokračování propouštění. Míra nezaměstnanosti v ČR by však nadále měla zůstat nejnižší v rámci zemí EU.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.