Průmyslová výroba v září překonala většinu expertních odhadů. V meziročním pohledu vykázala růst 8,3 procenta, zatímco mezinárodní experti oslovení agenturou Bloomberg čekali ve střední hodnotě svých odhadů růst pouze 7,2 procenta. Důvodem výraznějšího než očekávaného růst je zaprvé to, že rychleji v porovnání s předpoklady odeznívají problémy se zajištěním dodávek a obnovují se mezinárodní dodavatelsko-odběratelské řetězce. Zadruhé pak to, že český průmysl vykazuje vyšší než předpokládanou míru odolnosti vůči ochabující poptávce, jež je důsledkem probíhajícího ekonomického útlumu u nás i v zahraničí.
V příštích měsících je ovšem třeba počítat s útlumem průmyslové výroby, který ovšem bude opticky tlumit nízká srovnávací základna loňského roku. Zhruba čtvrtina průmyslových podniků, citelně více než v červenci, nyní dle říjnových dat ČSÚ uvádí nedostatečnou poptávku jako hlavní bariéru dalšího růstu. Tudíž je třeba počítat s dalším ochabnutím poptávky v posledních třech měsících letošního roku. Hlavní překážkou růstu byl i v říjnu nadále nedostatek vstupního materiálu. Tento důvod jako překážku však již uvádělo citelně méně podniků než ještě v červenci. Do zbývajících měsíců roku lze v tomto ohledu čekat další zlepšení. Nebude ovšem takové, aby převážilo výše zmíněný efekt uvadající poptávky.
Za celý letošní rok tak průmyslová výroba vykáže růst 2,3 procenta, což značí výrazné zpomalení z loňské úrovně růstu ve výši rovných osmi procent. V příštím roce tempo jejího růstu nepatrně zrychlí, nad hodnotu tří procent. Útlum tuzemské průmyslové výroby tak bude pokračovat, byť průmysl sám o sobě do recese nespadne.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
