Průmyslová produkce v ČR za měsíc září překonala očekávání trhu, když meziročně poklesla nakonec jen o 1,5 procenta. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil ČSÚ. Údaj zapadá do obrázku tuzemské ekonomiky, jež po utlumení první vlny pandemie solidně oživovala. Tento obrázek již podpořila například předběžná data za hrubý domácí produkt ve třetím letošním čtvrtletí, která rovněž předčila očekávání trhu. Rychlejší než předpokládané zotavování průmyslové výroby se v tom promítlo nemalou měrou. Meziroční propad průmyslu tlumil nejvýrazněji automobilový průmysl, který meziročně vzrostl, a to o 4,9 procenta. Naopak například strojírenský průmysl se dále propadal a zásadním způsobem se podílel na stažení celkové průmyslové výroby do červených čísel, ačkoli propad je znatelně mělčí, než se čekalo. Celkově letos průmysl poklesne o deset procent.
O tuzemskou průmyslovou produkci byl navíc v září solidní zájem také v zahraničí. Svědčí o tom meziroční nárůst nových zakázek právě ze zahraničí, který činil 7,3 procenta, což je nejvíce od dubna 2019. Při započtení zakázek z tuzemska vzrostl celkový objem nových zakázek tuzemskému průmyslu meziročně o 4,8 procenta, což je nejvíce od července 2019.
Silnou zahraniční poptávku po průmyslovém zboží z ČR potvrzují také zářijová čísla za zahraniční obchod, která dnes zveřejnil rovněž ČSÚ. Stejně jako v případě průmyslu také čísla za zahraniční obchod překonala očekávání trhu. Přebytek vykázal úroveň 34,4 miliardy korun. To je historicky druhý nejvyšší přebytek zahraničního obchodu ČR v měsíčním sledování. Vysoký přebytek zahraničního obchodu je ovšem dán kromě sílící zahraniční poptávky po českém zboží také útlumem dovozu, který souvisí s ochromením dovozně náročné investiční činnosti v ČR. Toto ochromení je důsledkem koronavirové krize. Ve vysokém přebytku zahraničního obchodu se ovšem také odráží pokles cen ropy a ropných produktů, která v důsledku koronavirové krize celosvětově nastal, Ten způsobuje, že dovozci platí za ropný import celkově méně i při jeho meziročně stejném objemu.
Na silná čísla za zahraniční obchod a průmysl znatelně zareagovala koruna, která vůči euru zpevnila na 26,61, na svoji nejsilnější úroveň od poloviny září. Koruna je tak nejsilnější za celou dobu nouzového stavu v ČR a dá se říci i za celou dobu prokazatelně se šířící druhé vlny pandemie koronaviru. Kromě příznivých makroekonomických čísel z ČR jí však svědčí také pozitivní mezinárodní atmosféra na trzích, daná tím, že trhy příznivě přijímají dosavadní výsledek amerických prezidentských voleb.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
