V uplynulých třech letech stát lékařům na platech přilepšil výrazně nad růst, jehož se dočkali jejich kolegové v soukromých zdravotnických zařízeních. Průměrný měsíční plat lékaře ve státní sféře v letech 2018 až 2020 stoupl o zhruba 15 tisíc korun. Průměrná mzda lékaře v soukromých zdravotnických zařízeních, mezi něž se počítají i krajské a městské nemocnice mající formu akciové společnosti, stoupla jen zhruba o poloviční částku. Vyplývá to z údajů ČSÚ (viz tabulka níže).
Mezi státní zdravotnická zařízení spadají organizace přímo řízené ministerstvem zdravotnictví jako například fakultní nemocnice nebo specializované ústavy. Spadají mezi ně také třeba příspěvkové organizace krajů. V těchto zařízeních tedy v uplynulých třech letech narostl průměrný měsíční hrubý plat lékaře z 80 860 na 95 669 korun, tedy o 18,3 procenta.
Průměrná měsíční hrubá mzda lékaře v soukromém zařízení ve stejném období vzrostla z 54 582 na 61 211 korun, tedy o 12,1 procenta. Výdělky lékařů ve státní sféře tak navzdory své o zhruba třetinu vyšší výchozí hodnotě roku 2018 narůstaly v dalších letech celkem o zhruba třetinu rychleji než výdělky lékařů sféry soukromé.
Vzhledem k tomu, že letos se platy zdravotníků ve státních zařízeních navyšovaly o deset procent, je rok 2021 historicky prvním, kdy průměrný měsíční hrubý plat lékaře přesahuje hranici 100 tisíc korun.
Nutno však zdůraznit, že podstatnou část platů a mezd lékařů představují příplatky za práci přesčas, za pracovní pohotovost či za práci ve svátek. Příplatky za přesčas jsou výrazné zejména ve státní sféře. Lékaři státní sféry loni napracovali průměrně 195 hodin měsíčně, lékaři sféry soukromé pak 178 hodin. V obou případech se jedná o nadstandardně dlouhou pracovní dobu, neboť průměr v dané skupině zaměstnání činil loni 176, resp. 173 hodin. Je evidentní, že lékaři sféry státní mají přesčasů výrazně více než lékaři sféry soukromé.
Mladí lékaři ve věku od 30 do 34 let dokonce ve státní sféře loni napracovali měsíčně průměrně 201 hodin měsíčně. Řada lékařů nadále uvádí, že i přes narůst výdělků v posledních letech by právě mladí lékaři bez přesčasů jen těžko dosáhli alespoň vzdáleně adekvátních výdělků.
Přesčasy jsou také zásadním klíčem k vysvětlení značného rozdílu v průměrném výdělku lékařů a lékařek. Průměrný plat lékaře státní sféry, 105 979 korun, byl loni o více než 20 tisíc korun měsíčně vyšší než průměrný plat lékařky, 85 165 korun. Muži mají ovšem obecně vyšší počet měsíčně odpracovaných hodin než ženy. Výši platů ovlivňuje dále třeba délka praxe, a i tu mívají muži vyšší, neboť ženy ji často přerušují z důvodu mateřství.
Každopádně lékaři ve státních zdravotnických zařízeních se v uplynulých letech dočkali jednoho z nejvyšších nárůstu výdělků mezi všemi profesemi v ČR, těmi sféry státní i soukromé. Vláda si totiž přidávání na platech lékařů vzala jako jednu ze svých priorit.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
