Hip, hip, hurá! Česká republika náleží k nejméně zadluženým zemím v Evropě, pravil Eurostat. Ze států EU jich za rok 2015 pouze šest vykazuje nižší poměr veřejného zadlužení k velikosti ekonomiky.
Výraznějším náskokem proti ČR se mohou chlubit jen tři z nich – Estonsko, Lucembursko a Bulharsko. Navíc se nám podařilo zkrotit vysoké tempo zadlužování z konce minulého desetiletí. V letech 2010 až 2015 totiž tuzemské veřejné zadlužení v poměru k velikosti ekonomiky vzrostlo o 7,6 procenta, což je v eurounijní osmadvacítce podprůměrný nárůst (průměr činí 8,7 procenta).
Za celkem nízké zadlužení z velké části vděčíme kritizované Nečasově vládě, jež začala vládnout právě v roce 2010. Odolala pokušení v krizových letech masívním způsobem dluhově stimulovat ekonomiku. Česku tak od roku 2010 stouplo zadlužení v poměru k velikosti ekonomiky méně než Nizozemcům či Lucemburčanům, o takových Slovácích ani nemluvě.
Rozpočtová ukázněnost ČR v uplynulých pěti letech je klíčovým důvodem, proč si teď vláda může půjčovat velmi levně, případně za to ještě dostává zaplaceno.
Mýlí se však současný ministr financí Babiš, jestliže říká, že by bylo chybou, pokud bychom se nezadlužovali, když nám za to věřitelé dokonce platí. Chybou je naopak to, že nejsme s to razantněji redukovat své zadlužení. Za první tři měsíce letošního roku stoupl státní dluh nejrychlejším kvartálním tempem od (ještě krizového) roku 2013.
Když bylo špatně, ekonomiku jsme navíc dusili. Vláda padla. Teď je dobře. Vláda by mohla hospodařit vyrovnaně (aniž by se musela pádu bát). Když ne letos, příští rok určitě. Místo toho slibuje pro rok 2017 šedesátimiliardový schodek. Promarněná příležitost.
Vyšlo v Reflexu.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
