Ženy berou v průměru méně než muži, to je známý fakt. Nebýt osmdesátých let minulého století, mohl být ovšem tento rozdíl ještě propastnější. Alespoň tedy v USA.
Právě v osmdesátých letech se však náskok mužů povážlivě zmenšil. A tak zatímco v roce 1979 pobíraly ženy v průměru 60 procent mužské mzdy, o deset let později to bylo už 69 procent. Tak rapidní snížení náskoku bylo do té doby nevídané. A v letech devadesátých ani v prvním desetiletí tohoto století už se v takové míře neopakovalo.
Proč právě osmdesátá léta tak přála ženám? Souvisí to zřejmě s objevem orálně podávané antikoncepce, jak v nové studii dokládá trojice ekonomů, kteří působí na Michiganské univerzitě a na Univerzitě ve Virginii. Pilulka byla uvedena v roce 1957 původně k regulaci menstruace, o tři roky později ji americká administrativa schválila coby prostředek antikoncepce. Ženy tak získaly možnost lépe časovat porod dítěte – a dobu, kterou nevyužijí k výchově ratolesti, věnovat například vzdělávání se.
To se ostatně dělo v sedmdesátých letech, během nichž poměr ženských a mužských mezd, jak ukazují data, stagnoval.
Mladé ženy tehdy totiž začaly využívat možností, jež skýtala pilulka, a v dosud nevídané míře se zapojily do vzdělávacího procesu.
Přínosy tohoto vzdělávání se projevily o desetiletí později, v osmdesátých letech, kdy se již vzdělané ženy kariérně uplatnily. Zmínění ekonomové vypočetli, že ženy, které užívaly ústně podávanou antikoncepci už v raném věku kolem dvaceti let, pobíraly ve svých třiceti a čtyřiceti letech, tedy v osmdesátých a devadesátých letech, o osm procent vyšší hodinovou mzdu. Těchto možností pilulky však dokázaly využít jen ty s vyšší a průměrnou úrovní IQ, kdežto ty s nízkým inteligenčním kvocientem zůstaly klíčovým objevem dvacátého století vlastně nedotčeny.
Sečteno, podtrženo, kvapné přivírání příjmových nůžek mezi muži a ženami, k němuž v USA v osmdesátých letech došlo, má z velké části na svědomí ona „pouhá“ pilulka.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
