Generální ředitel společnosti ČEZ Martin Roman nedávno řekl: „Taky mě štve, kolik platím za elektřinu. Ale musíme se chovat tržně.“ Odůvodnil tak zvýšení cen elektřiny od Nového roku. Je pochopitelné, že veřejnost vysoké ceny elektřiny také štvou. O to překvapivější je shledání, že její výtky vůči elektrárenské firmě nemíří úplně do ztracena. Nejnovější údaje Eurostatu říkají, že ve druhém pololetí roku 2005 zaplatila česká domácnost, jež ročně spotřebovává 1200 kilowatthodin elektřiny a obývá třípokojový byt s kuchyní, celkem 10,90 eura za sto kilowatthodin. O takové ceně lze říci, že je v kontextu Evropské unie průměrná. Většina „starých“ členských zemí má ceny vyšší, většina „nových“ členských zemí nižší. Vyšší vypovídací schopnost má však statistika, která vztahuje ceny elektřiny k rodinným rozpočtům. Pak shledáme, že průměrná cena elektřiny v paritě kupní síly není v Česku ani zdaleka “ průměrná“. Uvedená česká domácnost zaplatila za sto kilowatthodin 18,48 eura v paritě kupní síly. To značí, že elektřina je dražší jen pro minimum evropských domácností téže charakteristiky. Zatímco Portugalci či Slováci platí ještě o něco více, Němci, Irové, Poláci, Slovinci a jiní platí méně. K obdobným závěrům dospějeme, zkoumáme- li v paritě kupní síly domácnosti se spotřebou 600 a 3500 kilowatthodin ročně. Suma sumárum, česká elektřina je nadprůměrně drahá, přihlédneme- li k tomu, jaké jsou stávající rozpočtové možnosti tuzemských domácností. A ČEZ přesto žene ceny nahoru. Proč? Existují dva hlavní důvody zdražování. Nazveme je pracovně důvody “ subjektivními“ a „objektivními“. Začněme subjektivním. Cílem ČEZ je – podobně jako každé jiné firmy – dosáhnout co nejvyššího zisku. K tomu mu výrazně napomáhá jeho velmi silné postavení na trhu. S výjimkou Prahy, jižní Moravy a jižních Čech ovládá společnost regionální distributory. V letech 1993 až 2002, kdy byl elektrárenský sektor méně „homogennější“, vzrostly ceny energie procentuálně přibližně o tolik jako nyní za jedinou noc na 1. ledna 2006. Lze se tedy oprávněně ptát, zda by jiné uspořádání trhu nevedlo k méně strmému zvyšování cen elektrické energie. Objektivním důvodem zdražování elektřiny je takzvaná cenová nákaza. Pro český trh je určující vývoj cen v Německu. Jelikož je trh našich západních sousedů větší, je i dominantní. Zákon jediné ceny pak říká, že rostou- li ceny na dominantním trhu, vzájemná obchodní propojenost a zákony nabídky a poptávky zaručí, že zdraží i trh menší. A jak známo, cena elektřiny vNěmecku v posledních letech stoupá. Martin Roman tak má vlastně pravdu. ČEZ se opravdu chová tržně: využívá dominantního postavení na trhu a zároveň přijímá šoky – neboli cenovou nákazu – které přicházejí z Německa. Smůlou spotřebitelů je, že oba tyto impulzy vedou ke zdražování energií.
Objektivním důvodem zdražování je takzvaná cenová nákaza.
Vyšlo v Profitu.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
