Proč Češi vyhrají Euro 2008

Penaltu s větší šancí lapí gólman, jenž se nevrhá, leč postává.

Největší švýcarská velkobanka sází na české fotbalisty. Analytici ústavu UBS dali dohromady vědeckou studii (UBS Investor‘s Guide – Special Edition UEFA EURO 2008), podloženou matematickými modely, jejíž závěry hovoří jasně: Češi vyhrají Euro 2008.

Náš model předpovídá finálovou plichtu mezi Českem a Itálií. Rozhodnou penalty. Podobně jako v roce 1976 se triumfu úřadující mistr světa nedočká, vysvětluje Andreas Höfert, analytik UBS. Ekonom se podílel na přípravě speciálního investorského průvodce banky k letošnímu mistrovství Evropy ve fotbale, které se v červnu uskuteční ve Švýcarsku a v Rakousku.

Po stopách Panenky
Höfert na základě důkladného modelu, nikoli nepodobnému tomu, jejž k predikci kursů akcií analytici obvykle používají, předpovídá, že v penaltovém rozstřelu naváže mančaft kolem Rosického na hvězdné minuty Panenkovy bělehradské sestavy z roku 1976. Stejně jako tehdy i letos bude úřadující mistr světa – předtím Německo, nyní Itálie – ve finále vyřazen.
Banka UBS už s obdobnou studií značný úspěch slavila, a to když za vítěze světového šampionátu 2006 v předstihu a správně označila Itálii. Z 81 procent se tehdy v předpovědi trefila i do obsazení osmifinálové šestnáctky a ze 75 procent bezchybně odhadla složení čtvrtfinálové osmičky. Analytici však upozorňují, že předpovídat mistrovství Evropy je obtížnější než kalkulovat šance pro šampionát celé zeměkoule: na Euru je pravidlem mnohem ostřejší konkurence, ve výkonnosti týmů ještě menší rozdíly, a tudíž mnohem výrazněji rozhoduje „muška jenom zlatá“. Tedy štěstí a náhoda.
Jaké určující proměnné analytici UBS do výpočtů zahrnuli? Startují s podotknutím, že ekonomické faktory jako takové hrají zanedbatelnou roli. Zatímco v předpovědi světového šampiona lidnatost zemí z jisté míry rozhoduje, na evropské úrovni je nepodstatná: mistrem starého kontinentu už byl jak Sovětský svaz v roce 1960 (213,8 milionu obyvatel), tak v roce 1992 Dánsko (5,2 milionu obyvatel).
Ani výhoda domácího prostředí, jakkoli komentátory zdůrazňovaná téměř při každém klání, není dostatečnou oporou pro celkové určení šancí. Jistou úlohu ale má: s výjimkou Belgie, jež spoluhostila mistrovství v roce 2000, se pořádající zemi vždy podaří přežít první kolo. Vedle úspěchu v úvodním kole zvyšuje status „domácích“ významně pravděpodobnost výhry při dalších zápasech, a to až do těch semifinálových. Ve finále je pak naprosto nepodstatný.
Analytici UBS přisuzují jistou důležitost geografické blízkosti k zemi, jež turnaj hostí. Více než polovina evropských šampionů se počítala mezi blízké sousedy pořádajícího státu.

Elo ví, jak na to
Výhoda domácího prostředí či geografická blízkost jsou ale ničím proti Elovu ohodnocení.
Arpad Elo, maďarsko-americký fyzik, je poprvé použil k výkonnostnímu seřazení šachistů. Nyní se Elova metoda používá i v jiných sportech, zejména právě v kopané, kde se ukazuje přínosnější než tradiční postupy mezinárodní organizace FIFA. V čem spočívá tajemství fyzikova přístupu? Při hodnocení nebere v potaz pouze výhry, remízy a prohry, ale též konkrétní podmínky, za nichž tyto výsledky nastaly. Vítězství v kvalifikaci o postup na Euro je tudíž přisouzena vyšší důležitost než triumfu v obyčejném „přáteláku“ mezi stejnými soupeři. Vítězství nad Francií či Německem je cennější než deklasovat San Marino nebo Lichtenštejnsko. Výsledek 5:0 se počítá více než těsná výhra 3:2.
V historii evropských šampionátů se pouze třikrát podařilo zvítězit mužstvům, která měla podprůměrné Elovo ohodnocení, a to Španělsku v roce 1964, Dánsku v roce 1992 a Řecku při posledním Euru před čtyřmi lety. Naopak čtyřikrát vyhrály týmy s úplně nejvyšším Elovým ohodnocením.

Šeredová zapláče
Výše uvedené proměnné nakonec přisuzují České republice 56procentní pravděpodobnost postupu ze skupiny A. Pořadatelské Švýcarsko půjde dále s pravděpodobností 64 procent, naopak Portugalsko a Turecko se do druhého kola nejspíše nepodívají, neboť jim UBS přisoudila jen 45procentní, respektive 34procentní naději na postup. Statisticky záludná je skupina C, „skupina smrti“, do níž byly rozlosovány Itálie, Nizozemsko, Rumunsko a Francie – všechny čtyři týmy mají 45procentní nebo vyšší pravděpodobnost postupu.
A jak si mužstva povedou dále? Tabulka (viz A jdeme do finále! níže) odhaluje, že Češi přejdou přes Chorvaty, suverénně – s 61procentní pravděpodobností – vyřadí v semifinále Švýcary a ve vídeňském finále si to rozdají s Italy. Kráska Alena Šeredová patrně nad analýzou švýcarské banky nejásá – krajané totiž na 51 procent rozstřílí v penaltách „squadru azzurru“, patrně i s brankářem Gianluigim Buffonem – jejím milým – mezi tyčemi.
Pro ostatní Čechy, pro ty bez závazků za hranicemi, je analýza UBS milým statistickým snem. Kouzlení s pravděpodobnostmi působí učeně, leč ve své podstatě je jen nepatrně spolehlivější než prosté věštění z křišťálové koule. Sami analytici udávají, že půjdeme-li krok po kroku nazpět v pravděpodobnostních předpovědích výsledků zápasů, Češi mají v souhrnu jen sedmiprocentní šanci, že vítěznou trofej vznesou nad hlavy. Na druhou stranu, Itálie měla předloni jen o málo vyšší, devítiprocentní šanci, že se nakonec bude radovat z titulu mistra světa.

Bankéři o brankářích
Netřeba švýcarských bankéřů, abychom se dovtípili, že gólman bude zásadním předpokladem úspěchu. Že v některém z klání rozhodnou o postupu penaltové rozstřely, je téměř jisté. Co se týče nervy drásajících vyvrcholení, zní českému uchu analýza opět UBS libě: napočítala 94procetní úspěšnost při závěrečných desítkách, přičemž jistější si je pouze Německo s 95procentní schopností proměňovat pokutové kopy.
Tým izraelských badatelů se nedávno v ekonomické studii Ben Gurionovy univerzity s názvem Akční vychýlení elitních brankářů zaměřil čistě na gólmany. Dospěl k překvapivému závěru: z nasbíraných dat plyne, že vrhají-li se brankáři při penaltě na tu či onu strnu, významně tím snižují svoji šanci pokutový kop vykrýt, neboť statisticky nejlepším řešením je jednoduše nehnutě stát uprostřed – a čekat, že střelec buď netrefí branku, nebo naopak trefí gólmana. Pověstná „robinzonáda“ je z pohledu statistika neužitečná.
Číselně vyjádřeno: lajnující kustod, jenž se zrovna náhodou – třeba během tréninku – postaví mezi tyče, má třetinovou šanci, že se od něho balon po penaltě odrazí zpět do pole, zatímco ryzí gólman, jenž za míčem akčně skáče, chytí při hypoteticky týchž penaltách pouze jednu sedminu kopů. Při 311 desítkách, které vědci zkoumali, se gólmani vrhli k jedné z tyčí v 93,7 procenta případů, přestože 28,7 procenta kopů směřovalo po zemi doprostřed branky. To znamená, že Buffon a spol. nepostupují při pokutových kopech optimálně. Proč?
Nabízí se několik vysvětlení. Brankáři mohou chtít hráči pádem zúžit manévrovací prostor. Kdyby střelec věděl, že gólman zůstane stát jako solný sloup, měl by lehčí práci, než když přepokládá pád a musí – riskantněji – mířit „do vinglu“ nebo těsně k jedné z tyčí.
Druhou možností je mix určité společenské normy a snahy minimalizovat lítost. Když fanoušci zmerčí, že gólman míč nevyškrábl, přestože se po něm natahoval, seč mohl, odpustí mu spíše, než když dostane gól, protože se neslavně pokoušel napodobit onoho kustoda.
A zatřetí, jak pravil lord Keynes, proslulý britský národohospodář, „z pohledu reputace je lepší konvenčně selhat než nekonvenčně uspět“. Vyhnout se peprné kritice může být pro nitro brankáře důležitější než maximalizovat šance na likvidaci penalty. V době videopřípravy na zápasy je tu ještě další možnost. Brankář se prostě musí vrhat tu nalevo, tu napravo, aby si ho protihráči a jejich trenér ze záznamů „nepřečetli“. Čím náhodnější jeho chování bude, tím méně čitelné a odhadnutelné.
Náhoda rozhodne – jak při penaltách, tak v celém mistrovství. A náhodu zatím neumí „do mrtě“ změřit ani experti z UBS, ani badatelé Ben Gurionovy univerzity. Naštěstí.

A jdeme do finále!
(pravděpodobnosti vítězství týmů po případném postupu ze skupiny)

Švýcarsko 75          Chorvatsko 46        Itálie 77         Nizozemsko 57
Německo 25            Česká rep. 54          Řecko 23         Španělsko 43

Švýcarsko 39          Itálie 59
Česká rep. 61          Nizozemsko 41

Česká rep. 51
Itálie 49

Zdroj: UBS Investor‘s Guide – Special Edition UEFA EURO 2008

Týden, 10.3.2008, aktualizováno

email

Facebook

Google+

Twitter

Linkedin