Německý profesor ekonomie Hans-Hermann Hoppe, představitel anarchokapitalismu a kritik demokracie, vidí hlavní problém demokratického zřízení v krátkém volebním období politiků. Na rozdíl od panovníků v monarchiích nejsou politici podle něj dostatečně motivováni k prosazování nových opatření.
Poslechněte si, co Lukáš Kovanda říká o Hans-Hermannovi Hoppeovi
Cílem anarchokapitalistů, mezi které patří i H. H. Hoppe, je kompletní zničení státu. Zastánci tohoto směru tvrdí, že rozhodujícím faktorem v lidské společnosti by neměl být stát, ale síly volného trhu a soukromé vlastnictví důsledně vynucované soukromými soudy.
Hans-Hermann Hoppe přitom byl původně žákem neomarxistického filosofa a sociologa Jürgena Habermase. K anarchokapitalismu ho přivedl průkopník tohoto směru a libertariánský myslitel Murray Rothbard, který se stal jeho mentorem poté, co se Hoppe odstěhoval do Spojených států amerických. V USA Hoppe pracoval na Nevadské univerzitě v Las Vegas, nyní však žije se svou manželkou v Turecku.
O Hoppeho názorech mluvil v rámci seriálu Studia Zet o významných světových ekonomech hlavní ekonom finanční skupiny Roklen Lukáš Kovanda.
Hoppe kritizuje demokracii a používá při tom argumenty z oblasti ekonomie. Jaké?
Demokracie podle Hoppeho vede ke krátkozrakosti, protože politici jsou voleni na čtyři, pět nebo šest let, což je velmi krátkodobý horizont. Proto nejsou motivováni k tomu, aby prosazovali nějaká dlouhodobá opatření, která by povznesla daný stát, danou ekonomiku. Hoppe v tomto případě vidí jako efektivnější monarchistické zřízení, protože monarchové měli podle Hoppeho vždy dlouhodobý výhled a své království považovali za svůj majetek. Byli tak motivováni k tomu, aby království vzkvétalo. Dlouhodobě jej rozvíjeli, což mělo příznivý vliv na obyvatelstvo té dané monarchie.
Kde vidí Hoppe hlavní problém současné ekonomie?
Hoppe těch problému vidí vícero. Jednak je to samotná povaha toho, co se na ekonomických školách v současnosti učí. Když to vztáhneme k nedávné finanční krizi, tak Hoppe vidí hlavní problém v existenci centrálních bank, kterou k jeho údivu téměř nikdo nezpochybňuje. A to i navzdory tomu, že centrální banky jsou podle něj instituce centrálního plánování, které v socialistických ekonomikách fatálně selhaly. Nikdo se ovšem nepozastavuje nad tím proč. Hoppe tvrdí, že snad nejdůležitější cenu v ekonomice, tedy cenu úvěrů a cenu peněz, stále určují centrálně řízené instituce, které řídí sedm až devět lidí. Ti mají své vlastní přesvědčení, jak nejlépe tuto cenu nastavit. Jejich přesvědčení je ale podle Hoppeho mylné. To vede k řadě ekonomických problémů, včetně finanční krize.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
