Probíhající rozepře Číny a Prahy promítne do českého hrubého domácího produktu negativně. Tuzemskou ekonomiku tedy poškodí. To je vlastně zákonitost každého takového zhoršení vztahů dvou zemí. Vyčíslení škody je odvislé od intenzity rozepře v nadcházející době. I ve světle zhoršujícího se vztahu Spojených států a Číny je třeba předpokládat, že dojde k útlumu ekonomických vazeb Číny a Česka, které je vojenským spojencem Spojených států.
V základním scénáři je předpokladem, že finanční dopad útlumu těchto vazeb bude v procentuálním vyjádření zhruba poloviční v porovnání s dopadem útlumu ekonomických vazeb Česka a Ruské federace, který nastal po roce 2014 v souvislosti se sankcemi Západu vůči Rusku. Sankce a ruské protisankce byly uvaleny kvůli konfliktu na Ukrajině a anexi Krymu. Rusko bylo v té době ale také zasaženo ekonomickým zpomalením, které nesouviselo přímo se sankcemi, leč bylo například důsledkem citelného poklesu cen ropy na světovém trhu v letech 2014 až 2015. Což je ale také případ Číny, byť v menší míře. I Čína vedle obchodní války s USA čelí problémům, které existují zcela nezávisle na obchodní válce a zhoršování vztahu se Západem, například enormnímu zadlužení tamní podnikové sféry.
Mezi lety 2014 a 2016 poklesl dolarový objem českého vývozu do Ruska o zhruba 44 procent. Předpokládejme tedy, že dolarový objem vývozu do Číny klesne do roku 2021 postupně o 22 procent. To odpovídá ztrátě na straně tuzemských vývozců v souhrnné výši 18,7 miliardy korun. Zhoršení vztahů mezi Prahou a Čínou poznamená zejména přímé exportéry do Číny než reexport, který bude v Číně méně spojován s probíhající rozepří. Poškozeni budou například tuzemští vývozci chemických látek, čerpadel, elektronických zařízení či motorových vozidel nebo jejich částí.
Neblaze dotčena bude také obchodní výměna v segmentu služeb, kde na straně českého vývozu hraje prim segment cestovního ruchu. S poklesem zájmu čínských turistů o Česko a snížením jejich útrat v tuzemsku za ubytování, stravování či třeba suvenýry a nákupy dalšího zboží budou spojeny náklady, které v příštích dvou letech celkovou ztrátu české ekonomiky z probíhající rozepře Prahy a Číny „zaokrouhlí“ na dvacet miliard korun.
V Česku se také kvůli rozepři neuskuteční v příštích dvou letech část přímých zahraničních investic Číny, která by se tu jinak realizovala. V roce 2018 podle údajů CzechInvestu narostly přímé zahraniční investice Číny v ČR o 3,7 miliardy korun. Rozepře Prahy a Číny tak připraví v příštích dvou letech českou ekonomiku o přímé zahraniční investice Číny v souhrnu za 2,5 miliardy korun.
Rozepře tak českou ekonomiku v letech 2020 a 2021 vyjde v souhrnu na zhruba 23 miliard korun.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.