Příspěvek k nemocenské, takzvaná „izolačka“, kterou včera schválili poslanci, má zaměstnance finančně motivovat, aby odcházeli do karantény a také nahlašovali své rizikové kontakty například v případě pozitivního testování. Zaměstnancům se díky „izolačce“ zvýší příspěvek za období čtrnáctidenní karantény v rozsahu od 260,60 Kč denně do 370 Kč denně. První z částek získají navíc lidé s minimální mzdou, tedy 15 200 hrubého, nejvyšší částku pak ti pobírající zhruba 32 000 tisíc korun a více.
Nad úrovní přibližně právě 32 tisíc korun hrubé mzdy už „izolačka“ dále nenarůstá (viz tabulka níže), pročež k odchodu do karantény bude motivovat zvláště ve skupinách zaměstnanců s podprůměrným příjmem. To jsou, jak známo, asi dvě třetiny zaměstnanců, takže „izolačka“ by měla skutečně vést ke určitému zlepšení situace stran nahlašování rizikových kontaktů a uchylování se do karantény.
Zaměstnanec pobírající minimální mzdu si v čistém přijde na 13 528 korun. S „izolačkou“ by se dočkal navýšení příspěvku, jejž obdrží během karantény, o 2606 korun. „Izolačka“ mu tedy zajistí navýšení, které představuje 19,2 procenta jeho běžného čistého měsíčního výdělku. Zaměstnanec, který pobírá mzdu 30 tisíc korun, si díky „izolačce“ v čistém polepší o částku odpovídající rovné pětině procenta běžného čistého měsíčního výdělku. Zaměstnanec pobírající nadprůměrnou mzdu 45 000 korun se však díky „izolačce“ dočká stále jen 5180 korun navíc, což představuje už jen 11,5 procenta jeho běžného čistého výdělku. Částka 5180 je maximálním stropem, neboť odpovídá sumě 370 korun pobírané po čtrnáct karanténních dní.
Je tedy evidentní, že zhruba od úrovně mzdy 32 tisíc korun platí, že čím lépe je zaměstnanec mzdově ohodnocený, tím méně bude na základě „izolačky“ motivovaný k žádoucímu chování. Na druhou stranu, náklady na „izolačku“ by měly pro veřejné rozpočty činit nejvýše dvě miliardy korun. To je únosná cena za to, že by zhruba dva třetiny zaměstnanců opravdu mohly být motivovány k epidemiologicky žádoucímu jednání. Ztráta ekonomiky z pandemie dosahuje v době nynějšího lockdownu zhruba dvou miliard korun – ovšem denně.
V ještě nevýhodnější pozici v porovnání se zaměstnanci se ovšem ocitá většina živnostníků, resp. OSVČ. Jen necelá desetina z více než milionu OSVČ si platí nemocenské pojištění. Takže nemají nárok na bonus v karanténě. Ten pro OSVČ činí 500 korun denně. I tak však je izolačka krokem správným směrem, a to za poměrně přijatelnou cenu.
údaje v Kč | Příspěvek za období čtrnáctidenní karantény | O kolik si v čistém zaměstnanec polepší | |
Průměrná hrubá měsíční mzda | Bez izolačky | S izolačkou | |
15200 | 3910 | 6516 | 2606 |
20000 | 4910 | 8182 | 3272 |
25000 | 6137 | 10228 | 4091 |
32000 | 7855 | 13091 | 5180 |
45000 | 5180 | ||
100000 | 5180 | ||
250000 | 5180 |
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.