Hovořil-li zesnulý princ Philip o financích, srdce veřejnosti si v řadě případů tak úplně nezískal. V roce 1969 jej například v pořadu americké televize NBC Meet the Press konfrontovali s dobovou zprávou britského tisku, dle níž náklady královské rodiny představují 1,1 milionu dolarů ročně. (Z důvodu inflačního vývoje taková suma dnes odpovídá 7,9 milionu dolarů, což je v přepočtu zhruba 171 milionů korun.) Při dotazu, zda tak vysoké náklady nevytváří pnutí v královském rozpočtu, princ souhlasně přikývl, přičemž pnutí dokumentoval tím, že jeho choť, královna Alžběta II., už musela prodat svoji menší jachtu. Britská veřejnost se tehdy tak úplně neztotožnila s princovým pohledem, že zrovna prodej jachty ilustruje opravdové finanční těžkosti.
Princ u Britů nezabodoval ani o dvanáct let později, v roce 1981, kdy ostrovní ekonomika procházela složitým obdobím. „Nejdříve všichni říkali, že si musíme dopřát více volného času,“ podivil se Philip, načež ještě nechápavěji dodal, „teď si stěžují, že jsou nezaměstnání.“
Nicméně královská rodina není pro Brity nakonec tak nákladnou záležitostí. V roce 2018 vyšel britského daňového poplatníka „provoz“ královské rodiny na 65 pencí ročně, tedy na 19,40 koruny na osobu dle nynějšího kursu.
Členové britské královské rodiny jsou placení z části z britských veřejných rozpočtů a z části ze soukromých zdrojů. Je třeba připočíst rozsáhlý majetek, zejména nemovitostní, který se v rámci šlechtického rodu dědí z generace na generaci. Královna Alžběta II., stejně jako její zesnulý choť a společné potomstvo, jsou placeni ze tří zdrojů. V rámci veřejných rozpočtů se jedná o takzvaný svrchovaný grant. Soukromé prostředky pak zajišťují rozpočty Vévodství cornwallského a Vévodství lancasterského.
Počínaje rokem 2012 se prostřednictvím zmíněného svrchovaného grantu hradí královniny oficiální výlohy a také náklady spojené s údržbou sídel a paláců, které královská rodina obývá. Svrchovaný grant spravuje britská vláda na roční bázi. Grant z části tvoří finanční výnos z „majetku Koruny“, tedy zejména z rozsáhlého portfolia nemovitostí či farem. Tento majetek ročně generuje výnos za stovky milionů liber. Technicky sice „majetek Koruny“ náleží vládnoucímu panovníkovi či panovnici, v praxi se však o jeho či její soukromý majetek nejedná. Nemůže jej prodat nebo přímo disponovat výnosy z něj. Majetek spravuje nezávislá správní rada.
Například ve fiskálním roce 2018 až 2019 činil objem svrchovaného grantu 82,2 milionu liber, což je v přepočtu dle nynějšího kurzu zhruba 2,5 miliardy korun. V daném fiskálním roce šla podstatná část této sumy, v přepočtu dle nynějšího kursu bezmála jedna miliarda korun, na renovaci Buckinghamského paláce. Prostředky ze zbývající v přepočtu zhruba 1,5 miliardy korun pak pokryly například cestovní výlohy členů královské rodiny nebo mzdy dvorního služebnictva.
Finanční příjem, který skutečně náleží královně, zahrnuje soukromá podkladnice. Do ní míří výnos Vévodství lancasterského, tedy souboru nemovitostí, pozemků a dalšího majetku. Například v roce 2018 dosahoval tento výnos v přepočtu zhruba 600 milionů korun. Královna Alžběta II. a donedávna i její zesnulý choť pokrývají z tohoto výnosu své dodatečné výdaje, nad rámec těch již uvedených. Královna z tohoto zdroje také hradí výlohy svých dětí, prince Andrewa, prince Edwarda a princezny Anny, spojené s jejich oficiálním reprezentováním královské rodiny po celém světě.
Princ Charles je ovšem vyplácen z jiné pokladnice, a sice z té Vévodství cornwallského. Jeho výdaje a také výdaje choti Camilly Parker Bowlesové tato pokladnice pokrývá z 90 procent. Princ z těchto zdrojů také pokrývá výdaje svých dětí a jejich chotí, tedy prince Williama a Kate Middletonové a do prvního loňského čtvrtletí také prince Harryho a Meghan Markleové. Ve fiskálním roce 2019 až 2020 činil výnos „cornwallské pokladnice“ v přepočtu zhruba 660 milionů korun. Princ Charles a jeho choť a děti ovšem v daném roce získali také dohromady v přepočtu zhruba 60 milionů korun ze zmíněného svrchovaného grantu.
Majetek královny Alžběty II. se v roce 2020 propadl v přepočtu o zhruba 600 milionů korun na 10,5 miliardy korun. To mimochodem znamená, vyjdeme-li z čísel české mutace časopisu Forbes, že celkem šestnáct Čechů o sobě může říkat, že v roce 2020 byli bohatší než britská královna. Pokud by nejbohatší z Čechů, Petr Kellner, minulý měsíc tragicky nezahynul, bylo by jich dokonce sedmnáct. Pavel Bouška, majitel firmy Vafo Praha, která vyrábí krmivo pro psy a kočky pod značkami Carnilove a Brit, je pak úplně stejně bohatý jako britská královna.
Majetek prince Philipa dle odhadů dosahoval v přepočtu zhruba 650 milionů korun, a byl tedy zhruba 16krát menší než majetek královny.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
