Rusko dnes nečekaně přestalo dodávat ropu severní větví ropovodu Družba, která surovinu přepravuje do Polska a pak dále do Německa. Polsko však od tohoto měsíce odebírá od Ruska pouze zlomek objemu ropy v porovnání ještě i se situací v lednu letošního roku, natožpak loni, či dokonce před válkou na Ukrajině.
Pokud by dnes nedošlo k přerušení dodávek, Polsko plánovalo, že z Ruska severní větví Družby obdrží v únoru zhruba 220 tisíc tun ropy, což odpovídá přibližně 58 tisícům barelů denně. Ještě v lednu ale danou cestou získalo 500 tisíc tun, tedy zhruba dvojnásobek. Toto razantní snížení objemu dodávek z Ruska značí, že Polsko nyní ve svých rafinériích zpracovává ruskou ropu jen přibližně z desetiny, zatímco zbytek už pochází odjinud.
Polským státem ovládaný petrochemický podnik Orlen, vlastnící rafinérie také v Česku, se rozhodl již dále neprodloužit kontrakt s ruským ropným gigantem Rosněfť, jejž ovládá Kreml. Tato smlouva přitom vypršela ke konci letošního ledna. Takže právě neobnovení tohoto kontraktu je důvodem citelného poklesu dodávek z Ruska, na méně než polovinu. Kontrakt Orlenu s Tatněftí, dalším ruským ropným podnikem, je ovšem stále platný, takže Polsko nadále odebírá právě zhruba deset procent ropy z Ruska.
Severní větví Družby ovšem proudí ropa také do Německa. Do této země by ovšem měla letos proudit už jen ropa z Kazachstánu, nikoli z Ruska. Polsko se ještě loni na sklonku roku snažilo získat podporu právě Německa k uvalení západních sankcí na severní větev Družby. Uvalení takových sankcí by polské straně umožnilo odstoupit od dohody o nákupu ruské ropy – nyní tedy od zmíněné smlouvy s Tatněftí – bez zaplacení pokuty.
Loni na jaře jak Polsko, tak Německo slíbily, že se pokusí ukončit provoz severní větve Družby do konce loňského roku. Tento záměr se však nakonec ukázal být příliš ambiciózním.
Každopádně Polsku se v uplynulých dvanácti měsících podařilo snížit svoji závislost na ruské ropě vskutku výrazně. Ruská ropa Družbou tak nyní proudí hlavně její jižní větví, tedy do Maďarska, na Slovensko a do Česka. Nynější dění kolem severní větvě zvyšuje riziko přerušení dodávek také právě jižní větví, neboť nelze vyloučit, že Rusko důvod přerušení dodávek pouze inscenuje ryze z politických důvodů.
Přerušení dodávek jižní větví Družby nastalo již loni v srpnu, kdy však důvodem byly spory Moskvy a Kyjeva o výši plateb za tranzit ropy přes ukrajinské území v kontextu tehdy zaváděné další sady západních sankcí na Rusko.
Tehdejší přerušení dodávek však trvalo pouze krátce a motoristé v Česku jej nijak nepocítili. Česko odebírá Družbou zhruba polovinu své ropy, přičemž strategické zásoby této suroviny má na přibližně tři měsíce. Žádný fatální růst cen pohonných by tedy nenastal ani tehdy, pokud by došlo k výpadku dodávek jižní větví Družby, jestliže by tedy tento výpadek netrval delší řadu měsíců.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
