Meziroční inflace v Česku vykázala hodnotu 2,3 procenta. Tak nízkou hodnotu nikdo z tuzemských analytiků nečekal. A nečekala ji ani Česká národní banka. Jak analytici, tak centrální banka vyhlíželi inflaci zhruba tříprocentní.
Míra inflace v Česku je tak citelně nižší než v okolních zemích. V Polsku a na Slovensku činí podle dnes zveřejněných dat 3,9 procenta. V Maďarsku pak podle již dříve zveřejněných údajů 3,8 procenta. Německo také již svoji meziroční inflaci zveřejnilo dříve, činí 2,9 procenta. Rakousko teprve svoji lednovou inflaci zveřejní, a to ve čtvrtek příští týden.
Všechna tato data jsou údaji národních statistických úřadů. Jejich metodika se odlišuje od metodiky Eurostatu, který primárně sleduje takzvanou harmonizovanou, tedy mezinárodně plně srovnatelnou inflaci. Český statistický úřad přepočítává inflaci právě i dle metodiky Eurostatu. Harmonizovaná inflace v Česku činila v lednu meziročně 2,7 procenta. Byla tedy vyšší než již uvedená tuzemská inflace měřená metodikou ČSÚ.
I tak však harmonizovaná inflace v ČR byla v lednu nižší než v okolních zemích, jež platí eurem. V Německu činí lednová harmonizovaná inflace meziročně 3,1 procenta, v Rakousku a na Slovensku pak dokonce shodně 4,3 procenta. Harmonizovaná inflace pro celou eurozónu pak za leden činí 2,8 procenta, takže i ta je vyšší – o 0,1 procentního bodu – než harmonizovaná inflace česká.
Lednová česká inflace je nečekaně nízká navzdory tomu, že někteří očekávali mírnější růst cen elektřiny. Patří mezi ně i premiér Fiala. Na tiskové konferenci loni koncem října k cenám elektřiny v roce 2024 uvedl, že „protože cena silové elektřiny klesá, tak budou lidé platit převážně stejně jako letos nebo v průměru maximálně o jednotky procent více.“
To se ale tak úplně nenaplnilo.
Cena elektřiny pro domácnosti totiž letos v lednu meziměsíčně vzrostla o 12,1 procenta, meziročně pak dokonce o 13,3 procenta. To tedy není zdražení v rozsahu „maximálně jednotek procent“.
Premiér Fiala přitom svůj odhad pronesl v kontextu debaty o nárůstu regulované složky cen energií od ledna 2024.
Nižší než předpokládaná inflace ledna 2024 je pak z hlediska České národní banky nejen „obnovením cenové stability,“ jak dnes napsal na síti X guvernér Aleš Michl, ale do jisté míry také bolehlavem. Nízká inflace totiž umocňuje sázky mezinárodních devizových obchodníků na letošní vskutku razantní pokles úrokových sazeb v podání ČNB. Tyto sázky ale citelně oslabují korunu. A to zjevně více, než by si ČNB přála.
Pokud by kurs koruny měl zůstat na současné úrovni, zhruba v pásmu od 25 do 25,50 za euro, ČNB tudíž zmírní razanci snižování úrokových měr, případně si v něm dá dokonce přestávku, jak řekl už minulý týden člen bankovní rady ČNB Jan Kubíček při setkání s analytiky. ČNB totiž pro konec letošního roku prognózuje kurs kolem úrovně 24,40 za euro.
Dnes se proto také o slovní intervenci pokusil guvernér Michl, ve zmíněném postu na síti X. Oslabování koruny vypíchl na prvním místě coby proinflační riziko. A dodal, čímž vlastně zopakoval uvedená Kubíčkova slova, že oslabování měny je důvodem, „proč úrokové sazby snižovat opatrně a proč proces snižování sazeb můžeme kdykoliv zastavit.“
Koruna v reakci na toto Michlovo vyjádření zpevňuje zatím za 25,52 na 25,42 koruny za euro. Zřejmě tak tedy bude třeba dalších – zatím slovních – intervencí.
Dubnová inflace v Česku dosáhla úrovně 14,3 procenta v meziročním vyjádření, vyplývá z dnes zveřejněných údajů Eurostatu. Slovensko podle stejné statistiky, která je... více
Jaká byla lednová inflace? Oficiální číslo se dozvíme ve čtvrtek příští týden. Jde bezesporu o jedno z nejdůležitějších makroekonomických čísel letošního... více
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
