Mezinárodní měnoví obchodníci sází na to, že Česká národní banka dnes zvedne svoji základní úrokovou sazbu až o 1,5 procentního bodu. Tedy na 7,25 procenta. Pokud by tudíž ČNB chtěla trhy opravdu překvapit coby vskutku odhodlaný bojovník proti inflaci, bude muset zvýšit základní úrok na 7,5 procenta. Teprve při takovém navýšení lze čekat výraznější tlak na posílení koruny. Tu v posledních týdnech drží „na svém“ intervence centrální banky. ČNB intervenuje, aby zabránila oslabování koruny, které souvisí se jmenováním nového guvernéra a nových bankovních radních.
Jmenování nové bankovní rady letos v období od 11. května do 10. června vyšlo Českou národní banku na zhruba pět miliard eur, tedy takřka 125 miliard korun. Vyplývá to z výzkumné zprávy francouzské banky Societe Generale, matky tuzemské Komerční banky, zveřejněné minulý týden.
V přepočtu bezmála 125 miliard korun měla podle zprávy ČNB ze svých devizových rezerv vydat v období od 11. května do 10. června. Centrální banka se prodejem deviz snažila stabilizovat kurs koruny po květnovém jmenování Aleše Michla novým guvernérem, které vedlo k citelnému oslabování koruny.
ČNB ale podle uvedené zprávy poměrně masivně intervenovala také v souvislosti s červnovým jmenováním dalších tři radních, neboť během prvních deseti červnových dní vydala z rezerv tři miliardy eur, tedy bezmála 75 miliard korun. ČNB intervenuje i po 10. červnu, takže celkový objem intervence už přesahuje oněch 125 miliard. Některé bankovní radní může vést právě vysoký objem intervence k tomu, aby dnes hlasovali pro navýšení i o 1,5, nebo dokonce 1,75 procentního bodu. Přestože nejpravděpodobnějším se jeví zvýšení o 1,25 procentního bodu, nelze vyloučit právě i výraznější navýšení.
Suma takřka 125 miliard korun odpovídá přibližně třem procentům celkového objemu devizových rezerv ČNB, které však v poměru k HDP patří k jedněm z největších na světě.
ČNB v souvislosti se jmenováním nové bankovní rady intervenovala za silnější korunu teprve podruhé za celé období od roku 2000. Poprvé to bylo rovněž letos, v důsledku ruské invaze na Ukrajinu. Prodejem deviz se ČNB snažila zvrátit situaci, jež nastala v důsledku očekávání mezinárodních investorů, že nová bankovní rada bude příliš měkká v boji s inflací, tedy – v hantýrce ekonomů – příliš holubičí.
Vydání 125 miliard korun z devizových rezerv nelze srovnávat s vydáním totožné sumy ve fiskální oblasti, tedy v oblasti veřejných rozpočtů. Od nich je hospodaření ČNB poměrně striktně odděleno. Primárním cílem ČNB není realizovat zisk nebo omezovat ztrátu, ale naplňovat zákonný cíl péče o měnovou stabilitu. Pokud jako postranní důsledek této péče vznikne bance zisk, po uhrazení případných předchozích ztrát míří do státního rozpočtu.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
